Praha - Feministky se cítí poškozovány jazykovými stereotypy, které přisuzují moc mužům. Média tyto stereotypy přebírají, reprodukují a posilují, případně jim i dodávají další rozměry. Tím současně reprodukují a posilují i nadvládu mužů nad ženami ve společnosti.
Mezi konkrétní stereotypy, které v oblasti jazyka feministkám vadí, patří podle mediální analytičky Markéty Zámostné zejména tzv. generické maskulinum. Jedná se o používání mužského rodu v množném čísle pro označování skupin, kde jsou přítomni muži i ženy. „Velmi absurdně vyznívá např. používání slova “učitelé„, když naprostou většinu tvoří učitelky,“ vysvětluje Zámostná. Dodává, že korektní by bylo používat „učitelé a učitelky“ nebo „poslanci a poslankyně“. Avšak ne vždy to jde, titulky v denících jsou např. příliš krátké. Bylo by však vhodné občas v rámci jazyka připomenout, že ve společnosti nejsou jen muži.
Jak soudí jazykový korektor České televize Petr Vybíral, s generickým maskulinem je obtížné bojovat, protože je v českém jazyce příliš zakořeněno. Existují navíc i generická feminina jako jsou např. „bytost“, „osobnost“, „celebrita“ nebo „ikona“, jejichž používání naopak demaskulinizuje muže. Zámostná ale připomíná, že generické maskulinum vypovídá o světě ovládaném muži a odráží zavedený patriarchální systém. Ten je prostřednictvím jazyka ženám vnucován. Když o sobě např. žena v nějakém závodu prohlásí, že je „vítěz“, je zřejmé, že přijímá ve společnosti podřízenou roli. Používá totiž termín, který naznačuje, že vítězem může být jen muž.
