„Jako většina z těch, kteří se vrátili sami, jsem si pak vyčítala to, že jsem přežila.“ Před 75 lety dostal Terezín hrůzné poslání

Městečko Terezín bylo na konci 18. století původně založeno jako barokní pevnost. V říjnu 1941 ale zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich krátce po svém nástupu do Prahy rozhodl, že zde zřídí sběrný tábor pro protektorátní Židy. Hrůzné poslání Terezína začalo 16. února 1942. Městská obec Terezín byla tehdy úředně rozpuštěna a stala se uzavřeným židovským sídlištěm. Ghettem v Terezíně prošlo na 155 000 Židů, 118 000 jich zahynulo.

První transport do Terezína přijel z Prahy 24. listopadu 1941. Bylo v něm 342 mladých mužů. Jejich úkolem bylo připravit objekty ve městě pro další transporty, které začaly do vznikajícího ghetta proudit od 30. listopadu 1941. 

20. listopadu 1942 byla s rodinou deportovaná do Terezína i tehdy sedmnáctiletá Hana Trávová. V táboře zůstala až do osvobození v květnu 1945. Z celé rodiny, která byla v roce 1944 převezena do Osvětimi, přežila jediná. Její životní příběh zachytil i fotograf webu ČT24 Jan Langer: 

Polovina transportů z Terezína mířila do Osvětimi

V lednu 1942 nacisté rozhodli, že do Terezína budou deportovat zejména staré Židy i z dalších zemí Evropy. První transporty na východ (do Rigy) odtud odjely v lednu 1942. Poslední z celkem 63 transportů odjel v říjnu 1944. Polovina transportů z ghetta mířila do Osvětimi II-Březinky. 

„Na podzim 1944 Němci věděli, že se válka chýlí ke konci, a chtěli zlikvidovat vše. Transporty v té době byly součástí likvidace Terezína. Už neplatilo to, že se při sestavování transportních listin rodiny držely pohromadě. V Terezíně nechávali práceschopné, kteří pak měli Terezín zrušit, aby po něm nezůstaly stopy,“  vzpomínala Trávová na webu Paměť národa

Terezínským ghettem prošlo asi 155 000 mužů, žen a dětí, z toho asi 75 000 z Čech a Moravy, na 40 000 z Německa, 15 000 z Rakouska a další ze Slovenska, Maďarska, Nizozemska, Dánska a dalších zemí. Transporty odešlo více než 87 000 lidí - z nich se dočkalo osvobození 3800.

V některých chvílích se v Terezíně tísnilo téměř 60 000 lidí. Přeplněnosti odpovídaly i velmi špatné hygienické, ubytovací, stravovací a další podmínky, které měly za důsledek vysokou úmrtnost: přímo v Terezíně zemřelo 35 000 lidí. 

Táborem prošel i spisovatel Ivan Klíma. Na webu Paměti národa vzpomínal, že hladem v Terezíně netrpěl. Chleba byl ale někdy plesnivý: „Bylo tam poměrně přijatelné množství chleba, kterej sice byl někdy úplně zelenej, jak byl obalen plísní, ale byl to pořád chleba. No tak co, tak ho člověk jedl s plísní… dneska by to asi nejedl, a dokonce by měl pocit, že požívá smrtelnou dávku plísně.“

Nacisté rovněž věznili a popravovali své odpůrce v policejní věznici gestapa v Malé pevnosti a také bilance tohoto místa vzdáleného kilometr od Terezína je tragická. Za pět let prošlo branou Malé pevnosti na 32 000 lidí, 2600 jich zde zahynulo, další tisíce zahynuly po deportaci z Terezína.

Lidé umírali, protože ztratili naději

Ghettu velela nacistická „komandantura“, která předávala příkazy Židovské radě starších, jež se starala o vnitřní chod tábora. Přes těžkosti se radě podařilo aspoň částečně zorganizovat zdravotní a sociální péči, vyučování či bohoslužby. Židovský pedagog Fredy Hirsch například pro děti připravoval tělovýchovnou a sportovní činnost. „Moc se toho dělat nedalo, ale bylo to malé pokračování normálního života. Cvičili jsme na kasárenském dvoře i na hradbách,“  vzpomínala Trávová.  

Lidi udělají cokoli, aby se nezhroutili. Možnost udržovat jakýkoli rituál v životě pomáhala snášet život v ghettu takový, jaký byl. V Terezíně umírala spousta lidí proto, že ztratili naději.
Hana Trávová
pamětnice ghetta v Terezíně

Kulturní činnost v ghettu, zčásti tajná, dodnes představuje fenomén, který nemá obdoby. Možnost „samosprávy“, jakož i fakt, že Terezín nebyl vyhlazovacím táborem, však nacisté využili zvláště koncem války k jejich nechvalně známé propagandě.

V roce 1944 Terezín ukazovali mezinárodní delegaci Červeného kříže jako vzorové ghetto. „Opravili zde náměstí. Byly dokonce otevřené obchody, kde si ovšem Židé mohli maximálně koupit věci lidí, kteří už šli do transportu. Vše navíc za terezínské peníze, které neměly v podstatě žádnou hodnotu. V krámě s potravinami nebylo prakticky nic. Většina lidí, kteří se mystifikace nedobrovolně účastnili, skončila v táborech smrti,“ řekl historik a spisovatel Jiří Padevět.   

Počátkem května 1945 převzal správu nad táborem Červený kříž, 8. května jej jako poslední koncentrační tábor osvobodila sovětská vojska. Lidé zde ale umírali ještě do poloviny května, neboť vězni z jiných táborů sem zavlekli tyfus. 

Ghettem, kterému veleli postupně Siegfried Seidl, Anton Burger a Karl Rahm (pouze první a třetí byl po válce odsouzen), prošli například spisovatelé Karel Poláček, Arnošt Lustig nebo Ivan Klíma, dirigent Karel Ančerl, režisér Dušan Klein, filozof Karel Kosík, politik Egon Lánský nebo herec Zdeněk Ornest. Podnikatel Emil Kolben nebo otec českého zemského rabína Karola Sidona v Terezíně zemřeli. Slovenský politolog Fedor Gál se zde naopak narodil.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

SledujteNa pražské Letné se koná demonstrace Milionu chvilek

Na Letné v Praze v sobotu odpoledne v 15 hodin začalo shromáždění nazvané Nenecháme si ukrást budoucnost. Akce chce podle předsedy iniciativy Milion chvilek Mikuláše Mináře upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a kroky vlády Andreje Babiše (ANO), které k nim dle něj směřují. Organizátoři očekávají, že v závislosti na počasí se shromáždění zúčastní 200 tisíc až 400 tisíc lidí. První na akci dorazili dvě hodiny před jejím začátkem.
15:01Aktualizovánopřed 12 mminutami

Vyšetřovatelé v pardubické zbrojovce ohledávají místo požáru

Kriminalisté a hasiči v Pardubicích v sobotu začali s ohledáním v pátek shořelé haly firmy LPP Holding, která mimo jiné vyrábí drony pro Ukrajinu. Na rozebírání trosek hasiči přivezli pásový bagr. Policie v pátek sdělila, že požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, ve všech podle policejního prezidenta Martina Vondráška s podezřením na úmyslné zavinění.
12:45Aktualizovánopřed 58 mminutami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
05:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 korun za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
12:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Přes zimu se zloději vloupali do 213 chat. Případů je méně než v minulosti

Letošní zimu řešili policisté 213 případů vloupání do víkendových chat, o třicet méně než zimu loňskou. Vyplývá to z policejních statistik. Celková škoda letos vystoupala na více než čtyři a půl milionu korun. Nejvíce případů řešila policie ve Středočeském kraji. Počty vloupání do rekreačních objektů klesají už několik let. Například před pěti lety jich bylo téměř dvakrát víc než letos. Vliv na to podle policie i odborníků má lepší zabezpečení chat i fakt, že stále více lidí využívá objekty k trvalému pobytu.
před 7 hhodinami

Podmínky řidičáku na zkoušku porušilo přes tři tisíce řidičů

Podmínky takzvaného řidičáku na zkoušku během prvních dvou let od jeho zavedení porušilo 3260 začínajících řidičů, vyplývá z dat, která poskytl ČT mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Téměř šedesát procent případů souviselo s řízením pod vlivem návykových látek. Řidičák na zkoušku se vztahuje na nové řidiče po dobu dvou let od získání průkazu. Pokud se v tomto období dopustí závažného přestupku, musí absolvovat dva preventivní kurzy.
před 7 hhodinami

Babiš po incidentu v Pardubicích vyzval firmy k zabezpečení areálů

Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání Bezpečnostní rady státu vyzval v souvislosti s požárem v Pardubicích firmy vyrábějící vojenský materiál, aby si zabezpečily své areály na úrovni nejvyšších technologií. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) řekl, že nemá informace o tom, že by hrozilo další nebezpečí. Policejní prezident Martin Vondrášek upřesnil, že vyšetřovatelé mají čtyři verze vzniku požáru, všechny pracují s úmyslným zaviněním, které „mají v podstatě za prokázané“. Incident vyšetřuje jak policie, tak tajné služby.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...