„Jako většina z těch, kteří se vrátili sami, jsem si pak vyčítala to, že jsem přežila.“ Před 75 lety dostal Terezín hrůzné poslání

Městečko Terezín bylo na konci 18. století původně založeno jako barokní pevnost. V říjnu 1941 ale zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich krátce po svém nástupu do Prahy rozhodl, že zde zřídí sběrný tábor pro protektorátní Židy. Hrůzné poslání Terezína začalo 16. února 1942. Městská obec Terezín byla tehdy úředně rozpuštěna a stala se uzavřeným židovským sídlištěm. Ghettem v Terezíně prošlo na 155 000 Židů, 118 000 jich zahynulo.

První transport do Terezína přijel z Prahy 24. listopadu 1941. Bylo v něm 342 mladých mužů. Jejich úkolem bylo připravit objekty ve městě pro další transporty, které začaly do vznikajícího ghetta proudit od 30. listopadu 1941. 

20. listopadu 1942 byla s rodinou deportovaná do Terezína i tehdy sedmnáctiletá Hana Trávová. V táboře zůstala až do osvobození v květnu 1945. Z celé rodiny, která byla v roce 1944 převezena do Osvětimi, přežila jediná. Její životní příběh zachytil i fotograf webu ČT24 Jan Langer: 

Polovina transportů z Terezína mířila do Osvětimi

V lednu 1942 nacisté rozhodli, že do Terezína budou deportovat zejména staré Židy i z dalších zemí Evropy. První transporty na východ (do Rigy) odtud odjely v lednu 1942. Poslední z celkem 63 transportů odjel v říjnu 1944. Polovina transportů z ghetta mířila do Osvětimi II-Březinky. 

„Na podzim 1944 Němci věděli, že se válka chýlí ke konci, a chtěli zlikvidovat vše. Transporty v té době byly součástí likvidace Terezína. Už neplatilo to, že se při sestavování transportních listin rodiny držely pohromadě. V Terezíně nechávali práceschopné, kteří pak měli Terezín zrušit, aby po něm nezůstaly stopy,“  vzpomínala Trávová na webu Paměť národa

Terezínským ghettem prošlo asi 155 000 mužů, žen a dětí, z toho asi 75 000 z Čech a Moravy, na 40 000 z Německa, 15 000 z Rakouska a další ze Slovenska, Maďarska, Nizozemska, Dánska a dalších zemí. Transporty odešlo více než 87 000 lidí - z nich se dočkalo osvobození 3800.

V některých chvílích se v Terezíně tísnilo téměř 60 000 lidí. Přeplněnosti odpovídaly i velmi špatné hygienické, ubytovací, stravovací a další podmínky, které měly za důsledek vysokou úmrtnost: přímo v Terezíně zemřelo 35 000 lidí. 

Táborem prošel i spisovatel Ivan Klíma. Na webu Paměti národa vzpomínal, že hladem v Terezíně netrpěl. Chleba byl ale někdy plesnivý: „Bylo tam poměrně přijatelné množství chleba, kterej sice byl někdy úplně zelenej, jak byl obalen plísní, ale byl to pořád chleba. No tak co, tak ho člověk jedl s plísní… dneska by to asi nejedl, a dokonce by měl pocit, že požívá smrtelnou dávku plísně.“

Nacisté rovněž věznili a popravovali své odpůrce v policejní věznici gestapa v Malé pevnosti a také bilance tohoto místa vzdáleného kilometr od Terezína je tragická. Za pět let prošlo branou Malé pevnosti na 32 000 lidí, 2600 jich zde zahynulo, další tisíce zahynuly po deportaci z Terezína.

Lidé umírali, protože ztratili naději

Ghettu velela nacistická „komandantura“, která předávala příkazy Židovské radě starších, jež se starala o vnitřní chod tábora. Přes těžkosti se radě podařilo aspoň částečně zorganizovat zdravotní a sociální péči, vyučování či bohoslužby. Židovský pedagog Fredy Hirsch například pro děti připravoval tělovýchovnou a sportovní činnost. „Moc se toho dělat nedalo, ale bylo to malé pokračování normálního života. Cvičili jsme na kasárenském dvoře i na hradbách,“  vzpomínala Trávová.  

Lidi udělají cokoli, aby se nezhroutili. Možnost udržovat jakýkoli rituál v životě pomáhala snášet život v ghettu takový, jaký byl. V Terezíně umírala spousta lidí proto, že ztratili naději.
Hana Trávová
pamětnice ghetta v Terezíně

Kulturní činnost v ghettu, zčásti tajná, dodnes představuje fenomén, který nemá obdoby. Možnost „samosprávy“, jakož i fakt, že Terezín nebyl vyhlazovacím táborem, však nacisté využili zvláště koncem války k jejich nechvalně známé propagandě.

V roce 1944 Terezín ukazovali mezinárodní delegaci Červeného kříže jako vzorové ghetto. „Opravili zde náměstí. Byly dokonce otevřené obchody, kde si ovšem Židé mohli maximálně koupit věci lidí, kteří už šli do transportu. Vše navíc za terezínské peníze, které neměly v podstatě žádnou hodnotu. V krámě s potravinami nebylo prakticky nic. Většina lidí, kteří se mystifikace nedobrovolně účastnili, skončila v táborech smrti,“ řekl historik a spisovatel Jiří Padevět.   

Počátkem května 1945 převzal správu nad táborem Červený kříž, 8. května jej jako poslední koncentrační tábor osvobodila sovětská vojska. Lidé zde ale umírali ještě do poloviny května, neboť vězni z jiných táborů sem zavlekli tyfus. 

Ghettem, kterému veleli postupně Siegfried Seidl, Anton Burger a Karl Rahm (pouze první a třetí byl po válce odsouzen), prošli například spisovatelé Karel Poláček, Arnošt Lustig nebo Ivan Klíma, dirigent Karel Ančerl, režisér Dušan Klein, filozof Karel Kosík, politik Egon Lánský nebo herec Zdeněk Ornest. Podnikatel Emil Kolben nebo otec českého zemského rabína Karola Sidona v Terezíně zemřeli. Slovenský politolog Fedor Gál se zde naopak narodil.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoKomise musí mít peníze pod kontrolou, říká Jourová k pozastavení dotací Agrofertu

Evropská komise (EK) v pondělí oznámila, že se podle ní premiér Andrej Babiš (ANO) nachází v potenciálním střetu zájmů. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise a dnes zahraničně politická poradkyně prezidenta Petra Pavla Věra Jourová míní, že slabý moment svěřenského fondu, do něhož Babiš svěřil akcie holdingu Agrofert, je v otázce budoucnosti. „Komise se dívá na to, co se stane s těmi penězi v momentu, kdy přejdou do rukou dětí pana Babiše,“ uvedla v Interview ČT24. Dodala, že Komise má povinnost ty peníze hlídat a „mít opravdu dobře pod kontrolou, co se s nimi děje“. Podotkla, že by jako právnička souhlasila s tím, že to střet zájmů je, protože premiér „nerozptýlil pochybnosti, že není“. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 47 mminutami

Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona

Sněmovna ve středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona, která především zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů. Senát ji zamítl v srpnu. Podle kritiků z řad senátorů či opozičních poslanců návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Policisté simulovali kontroly na hranici se Slovenskem. Do akce vyrazily stovky lidí

Bezpečnostní složky ve středu na česko-slovenské hranici nacvičovaly pro případ, že by vláda rozhodla o znovuzavedení hraničních kontrol. Do 24hodinového cvičení se zapojilo přibližně 750 policistů, celníků a příslušníků aktivních záloh, kteří prověřovali postupy na 27 bývalých přechodech i mimo ně. V Hodoníně policisté simulovali zadržení migrantů, kteří se pokoušeli překročit hranici přes řeku, nebo je převážel řidič v dodávce. Do akce se zapojily drony, vrtulník i čtyřkolky a policisté kontrolovali také takzvanou zelenou hranici a mezinárodní vlaky. Cvičení pokrývá celou hranici se Slovenskem a vychází ze zkušeností s kontrolami z krizových let 2015, 2022 a 2023. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) má ověřování přímo v terénu odhalit případné nedostatky v krizových plánech dříve, než by na zavedení kontrol skutečně došlo.
před 10 hhodinami

VideoDistributoři elektřiny investují do rozvodných sítí rekordní částky

Do rozvodných sítí mají letos přijít rekordní investice v desítkách miliard korun. Kromě zajištění stabilních dodávek elektřiny jde i o investice do nového vedení, trafostanic a rozvoden. Peníze jdou i do digitalizace soustavy. Města se rozrůstají a zvyšuje se proto i počet odběrných míst. V některých lokalitách už teď může být problém nové zdroje do sítě připojit. Typicky jde třeba o jižní Moravu, ale i o některé lokality ve středních Čechách. Distributoři ročně na vedení vysokého napětí provedou zhruba patnáct tisíc plánovaných zásahů. Téměř polovina z nich však probíhá přímo pod napětím a zákazníkům se tak dodávky nepřeruší.
před 11 hhodinami

VideoZásoby malé, poptávka velká. Ropa zdražuje a Unie zvažuje dotace pro rafinerie

Nafta prudce zdražuje – její zásoby v Evropě jsou podle petrolejářů malé a poptávka zůstává naopak velká. Významně k tomu přispívají i vysoké ceny ropy. Barel ropy Brent po více než dvou měsících vystoupal nad sto dolarů a vzhledem k eskalaci konfliktu v Perském zálivu může dále růst. Zatímco situace s benzinem zůstává vzhledem k nižší poptávce klidnější, cena nafty se v Česku blíží padesáti korunám. Vláda se prozatím rozhodla, že zastropování cen pohonných hmot znovu nezavede. Podle ní je nutné situaci řešit na celoevropské úrovni. Drahé suroviny tak opět otevřely téma strategické ropné infrastruktury. Unie totiž v posledních letech dávala přednost dovozu paliv před jejich výrobou a rafinerií tak v EU výrazně ubylo. Zmiňují se proto možné dotační tituly, které by měly některé moderní rafinerie pomoci udržet.
před 11 hhodinami

Osobnosti, témata i strany, příběhů bude hodně, říkají experti o volbách

Čím menší obec, tím větší roli při rozhodování voličů hrají konkrétní kandidáti a jejich schopnost řešit místní problémy. Ve velkých městech se naopak výrazněji promítají stranické preference a celostátní politika. Podle sociologů Tomáše Kosteleckého a Martina Buchtíka i politologa Václava Šmatery budou letošní komunální volby testem také pro tradiční politické strany, které na lokální úrovni dlouhodobě oslabují.
před 14 hhodinami

Policie vyzývá uživatele systému Bakaláři, aby zkontrolovali zabezpečení účtů

Policie vyzvala uživatele informačního systému Bakaláři, který slouží ke komunikaci školy s žáky a rodiči, aby si zkontrolovali zabezpečení svých účtů. Reaguje tím na situaci z tohoto úterý, kdy neznámý pachatel pravděpodobně prolomil účet studenta a jeho jménem poslal do jedné pražské školy výhrůžnou zprávu. Společnost provozující systém Bakaláři uvedla, že situaci řeší a spolupracuje s policií i školami.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.