Na poslední schůzi sněmovny odsouhlasili poslanci doporučení vyšetřovací komise, která se věnovala únikům z trestních spisů. Poslanci a poslankyně zvedli ruku třeba pro to, aby trestnou činnost státních zástupců prověřoval v přípravném řízení nezávislý zvláštní útvar na Nejvyšším státním zastupitelství. Všechny orgány činné v trestním řízení by navíc musely zaznamenávat a zakládat do spisů veškeré kontakty s médii. Sám předseda hnutí ANO Andrej Babiš se hlasování neúčastnil, jak kdo hlasoval, se můžete podívat na stránkách sněmovny.
„Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby zvážila předložení opatření směřujících k zavedení výslovné povinnosti každého orgánu činného v trestním řízení poskytujícího informace o své činnosti veřejnosti prostřednictvím veřejného sdělovacího prostředku učinit záznam o jakémkoliv kontaktu s příslušným zástupcem veřejného sdělovacího prostředku, uvést obsah a důvod komunikace a tento záznam založit do spisu,“ stojí například v doporučení zákonodárců.
Nyní soubor sněmovních doporučení dostane na stůl vláda, kabinet se jimi může řídit, ale nemusí. Navíc směřují spíše už k vládě, která vznikne po říjnových parlamentních volbách.
Sedmero doporučení k legislativním změnám
- Sněmovna ve svém usnesení doporučuje změnu zákona o ochraně osobních údajů se záměrem, aby veškeré informace z trestního řízení kromě těch, které veřejně zazní při hlavním líčení nebo veřejném zasedání soudu, byly osobním údajem požívajícím ochrany podle tohoto zákona. Zejména má jít o záznamy odposlechů nebo ze sledování osob, stejně tak o protokoly o osobních, domovních nebo jiných prohlídkách.
- Také doporučuje změnit zákon o svobodném přístupu k informacím, aby nedocházelo k prolamování zásady neveřejnosti přípravného trestního řízení.
- Požaduje rovněž změnu zákona o trestním řízení soudním (trestní řád), díky které by došlo k upřesnění definice veřejného zájmu při získávání a uveřejňování informací z trestního řízení.
- V rámci trestního zákoníku by pak podle poslanců mělo dojít k rozšíření ustanovení upravujícího skutkovou podstatu trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby tak, že bude nově definován škodlivý následek jejího jednání v podobě neoprávněného úniku informací z trestního řízení, jakožto kvalifikovaná skutková podstata trestného činu.
- Sněmovna doporučuje upravit také soukromou bezpečnostní činnost tak, že bude zakotven výslovný zákaz získávání informací v rámci činnosti soukromých detektivů ze zdrojů orgánů činných v trestním řízení, a to včetně administrativního aparátu, jiných zaměstnanců a osob s orgány činnými v trestním řízení aktivně spolupracujících.
- Změnit by se měl i zákon o Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) a zákon o státním zastupitelství, aby byla jasně vymezena věcná a místní příslušnost těchto orgánů činných v trestním řízení při prověřování a vyšetřování zjištěných neoprávněných úniků informací z trestního řízení.
Nakonec doporučují zákonodárci změnu zákona o státním zastupitelství tak, že dojde ke zřízení specializovaného útvaru v rámci Nejvyššího státního zastupitelství, s nejvyšší možnou mírou nezávislosti na soustavě státního zastupitelství, v jehož kompetenci bude provádění přípravného trestního řízení u trestných činů spáchaných státními zástupci a podání obžaloby v trestním řízení vedeném proti státnímu zástupci.
Komise k únikům ze spisů se scházela celé léto. Vznikla hlavně kvůli uniklým nahrávkám rozhovorů bývalého novináře Mladé fronty DNES Marka Přibila s exministrem financí a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem, na kterých mluvili o zveřejňování kompromitujících materiálů na politické oponenty.
V souvislosti s úniky komise žádné trestní oznámení nechystá. Příští sněmovně ale navrhla některá opatření, která budou v závěrečné zprávě schvalovat poslanci. Komise navrhla například právě zřízení zvláštního orgánu, který by vyšetřoval státní zástupce. Orgány činné v trestním řízení by podle komise také měly povinně evidovat kontakty s novináři.
