Praha – Slunečný den, který se večer promění v bouřkové peklo. Takové počasí teď panuje na většině území Česka. A kromě prudkého větru a průtrží mračen největší riziko přináší blesková smršť. Kdy je tedy dobré instalovat si na střeše vlastního domu bleskosvod? Ač jsou pravidla uvedená ve vyhlášce ministerstva, jeho následnou kontrolu si majitel nemovitosti musí zajistit sám. Pokud vlastní rodinný dům, stačí revize každé čtyři roky. U takových budov jako supermarket či nemocnice je ale kontrola nutná mnohem častěji.
„Pravidla jsou daná vyhláškou ministerstva pro místní rozvoj o technických požadavcích na stavby,“ uvedl soudní znalec a specialista na ochranu před bleskem a přepětím Jiří Kutáč. Právě vyhláška konkretizuje budovy, které by na základě daného výpočtu měli mít na střeše bleskosvod.
Ty je ale následně třeba pravidelně kontrolovat. „V kategorii rodinných domů je na základě vyhlášky nutná revize každé čtyři roky,“ upřesnil Kutáč. Například u supermarketů či nemocnic by ale kontrola měla proběhnout každé čtyři roky. Vizuální prohlídku si majitel domu klidně může udělat sám. Pokud se rozhodne na střechu instalovat solární panely, nezvýší se tak účinnost blesku ani hromosvodu.
Právě blesky můžou svou intenzitou znamenat pro lidi velké nebezpečí, nejčastěji v podobě požárů. Mohou utrpět i střechy činžovních a rodinných domů. Síla blesku se může dostat i do okruhu dalších dvou kilometrů a napáchat velké škody. Zátěž je to samozřejmě i pro elektrickou síť; na velmi vysoké napětí ale nemá velký vliv. „Tato síť je velmi dobře chráněna proti bleskovému přepětí,“ podotkl Lubomír Kočiš z Laboratoře velmi vysokých napětí. O to výraznější mohou být škody u nižšího napětí, tedy distribučních sítí a transformátorů.
Jak vzniká blesk? Ani vědci si nejsou jisti
Přestože je blesk jedním ze základních fyzikálních úkazů, jeho princip dodnes není úplně uspokojivě vysvětlen. Teorie přesto říkají, že k výboji dochází v rámci oblaků, buď mezi dvěma oblaky, nebo mezi různými částmi jednoho oblaku. Zde při bouřce stoupají vzhůru částice, jež s sebou nesou elektrický náboj, čímž dochází k oddělení dvou nábojů a vzniku elektrického pole. Blesk tedy v podstatě znamená vybití tohoto elektrického pole.
Výskyt blesků čeští meteorologové zaznamenávají pomocí sítě detektorů blesků, které na základě principu triangulace dokáží určit polohu jednotlivých bleskových výbojů. Blesky lze tímto způsobem lokalizovat s přesností na kilometry. Detektory pokrývají celou střední Evropu.
