Astronomové dosud objevili přes 140 milionů planetek. Objevitelé přitom mají možnost vtisknout nalezenému vesmírnému objektu jméno, panují ale přísná pravidla. Inspirací pro pojemnování nesmí být vojáci, ale také třeba politici, pokud nejsou aspoň sto let po smrti, přiblížil Jiří Grygar z fyzikálního ústavu Akademie věd. Jedna z planetek získala jméno po mecenášce moderního umění Medě Mládkové.
Grygar: Planetku podle politika nemůžete pojmenovat, pokud není sto let po smrti
„Jako Češi máme výhodu, že máme povolenou českou diakritiku, jelikož máme velmi dobré skupiny, které objevují planetky. Je to výjimka, kterou málokterý stát má,“ zmínil Jiří Grygar k pojmenovávání planetek, tedy těles větších než 100 metrů. „Co je vyloučeno, nesmí to být jména vojáků, nesmí to být politici, pokud nejsou aspoň sto let po smrti. To je, myslím, velmi moudré opatření,“ dodal.
Omezení při volbě jména jsou pak i další. Planetka musí mít takové jméno, aby se dostatečně lišilo od všech ostatních. Odlišnost nemůže spočívat pouze v jednom písmenu. Zároveň délka názvu nemůže překročit počet 16 písmen. „Například křestní jméno a příjmení se udělá jako jedno slovo, když je potřeba,“ dodal Grygar. Planetky tak nesou jména lidí z různých oborů lidské činnosti. „Vážím si objevitelů, že to nedělají překotně,“ řekl. Ne všechny planetky ale jméno mají.
Grygar: Pojmenování planetky je vánočním dárkem Medě Mládkové (zdroj: ČT24)
Před devadesáti lety našli Tynku
Vůbec první česká planetka byla objevena v roce 1925 v Alžíru. Zasloužil se o to student astronomie Emil Buchar. Planetka dostala pořadové číslo 1055 a nakonec získala jméno Tynka. „Pojmenoval ji po své mamince,“ vysvětlil Grygar. Poté ale nastala dlouhá pauza. Významnou osobností se stal Luboš Kohoutek, který planetky začal masově objevovat, i když to nebyl jeho obor. Odešel do Německa, kde pracoval na planetárních mlhovinách. Byl ale tak pečlivý, že si snímek vždycky prohlédl celý, a tak objevil několik komet. „Kromě toho objevil desítky planetek,“ doplnil Grygar.
Důležitým střediskem se pak stala hvězdárna Kleť. Začínal tam docent Antonín Mrkos a první planetku objevili v roce 1977. Do roku 1991 bylo objeveno na Kleti jenom 139 planetek, 23. února 2003 už ohlásili tisící planetku. Dalším výrazným střediskem se pak stal Ondřejov, kde působí skupina vedená Petrem Pravcem. „V Ondřejově je velice aktivní skupina, pracuje tam dlouhá desetiletí. Dostala se na špici, zejména při sledování podvojných planetek – jsou tak těsně u sebe, že obíhají kolem sebe,“ uvedl Grygar.
Hvězdné nebe
Vesmírný objekt pojmenovaný podle mecenášky umění
Mezi nimi se nachází i jméno Lenka Kotková, která v devadesátých letech ještě jako Šarounová objevila neznámé těleso. „Získala právo, aby mohla planetku pojmenovat, čekala docela dlouho. Oficiálně bylo pojmenování schváleno koncem září letošního roku. Je to relativně čerstvá záležitost,“ přiblížil Grygar.
Mecenášku Medu Mládkovou vybrala, protože má podle Grygara velký vztah k umění. „Nejenom ona, ale celá česká astronomická komunita si doktorky Mládkové váží, protože je obrovská vlastenka. To si málo lidí uvědomuje, co všechno udělala v době, kdy byla v nuceném exilu,“ uvedl Grygar.
Meda Mládková
„Co udělala pro naše krajany, pro naše umělce, pro svět objevila malíře Františka Kupku. To všechno přispívá k dobrému jménu naší země ve světě. My jí to vlastně dáváme jako vánoční dárek,“ dodal. Osvědčení o pojmenování planetky převezme Mládková během dne.