Praha - Získat české občanství pro dítě narozené českému otci a matce ze zemí mimo EU by mohlo být v budoucnu těžší. Doteď na něj mělo nárok automaticky. Pokud se otcové s matkou své dcery či syna neožení a budou chtít, aby jejich potomek měl české občanství, budou muset podle návrhu zákona o občanství své otcovství zřejmě doložit. Takové dítě by nově získalo české občanství buď potom, co by českého otce potvrdily testy DNA, nebo by ministerstvo ve stanovené lhůtě rozhodlo o jeho udělení na základě toho, zda otec vůči dítěti plní své povinnosti. Podle neziskových organizací jde o diskriminaci. Ministerstvo vnitra ale argumentuje, že chce jen zamezit fingovanému otcovství.
Ministerstvo vnitra podle poslance Jeronýma Tejce z Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny musí získat jistotu, že prohlášení otcovství není účelové a fiktivní jenom proto, aby matka získala trvalý pobyt. Automaticky platí, že pokud otec projde testem DNA, je dítě od souhlasného prohlášení rodičů občanem České republiky.
Společnost Člověk v tísni ale považuje genetické testy za diskriminační vůči českým otcům. „Obecně si myslíme, že není dobré občanství udělovat na základě tohoto principu a naopak komplikovat tu cestu lidem, kteří zde žijí a pracují a platí daně,“ podotkla Marie Heřmanová z Programu migrace společnosti Člověk v tísni. „My v tom vidíme určitou linii uvažování, že je tendence chápat v návrhu zákona občanství etnicky, po krvi,“ míní. Podle ní je to krok zpět do dob první republiky.
Pokud otec testy DNA nebude chtít podstoupit, může ministerstvo rozhodnout o udělení občanství na základě toho, zda otec plní vyživovací povinnosti, s dítětem žije v jedné domácnost či je s ním alespoň v pravidelném kontaktu a podílí se na jeho výchově. Lhůta pro rozhodnutí ministerstva činí 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost o nabytí státního občanství doručena. „Není to tak, že občané, kteří se nesezdají a mají dítě s cizinkou, neměli možnost získat státní občanství. Jenom je ta cesta komplikovanější (…) a bude zkoumáno, zda spolu skutečně žijí,“ dodal Tejc.
Testy DNA jsou nákladné, reaguje Člověk v tísni
Trnem v oku aktivistů je cena testů DNA. Ta se pohybuje v rozmezí 5 až 15 tisíc korun. „Pro mladou rodinu to může být značná finanční zátěž,“ upozornila Heřmanová. Jeroným Tejc se ale domnívá, že by stát neměl genetické testy proplácet. „Jsem přesvědčen, že pokud genetický test nebude jedinou možnou cestou ke získání občanství dítěte a bude existovat vedle toho cesta trvající několik měsíců, při níž se ověří, zda spolu žijí, pak není nic takového nutné,“ doplnil Tejc.
Poslanec ale připomíná jeden důležitý fakt. Pokud jsou totiž rodiče manželi, pak se test DNA provádět nemusí a dítě je automaticky občanem. V případě občanů Evropské unie stačí pouze prohlášení, že děti jsou občany.
Po dobu prokazování otcovství dítě nemá vyřešen status
Společnost Člověk v tísni nejvíce kritizuje skutečnost, že není vyřešen status dítěte po dobu, kdy se řeší genetické testy, nebo se jiným způsobem prokazuje, zda má na občanství nárok. „Myslíme si, že to odporuje Úmluvě o právech dítěte, která říká, že zájmy dítěte jsou na prvním místě (…) Na státní občanství se váže nárok na zdravotní péči, která je v prvních dnech života velmi podstatná,“ zdůraznila Heřmanová. S tím souhlasí i Jeroným Tejc, který chce v návrhu zákona prosadit, aby dítě mělo od narození trvalý pobyt, a tím i nárok na veškerou dostupnou péči.
Terčem kritiky se stala i jiná část připravované novely, podle které mohou o české občanství zažádat i potomci českých emigrantů. „Lidé, kteří kdy byli státními občany České republiky či Československa a přišli o něj třeba v roce 1935, tak jejich děti a vnuci budou moci požádat jednostranným prohlášením, aniž by uměli česky a dostavili se kdy do této země, o státní občanství a získají ho,“ dodal Tejc. Jiní budou mít podle něj daleko těžší cestu, přestože tady žijí, mají zde trvalý pobyt a umějí česky.
