Praha - Extremisté jako nositel řešení kontroverzních problémů, kterým se politika raději vyhýbá a lidé žijící v problémových oblastech vycházejí stále častěji vstříc - takto definuje kněz, filosof, pedagog i spisovatel Tomáš Halík jeden z negativních fenoménů naší doby. Podle něj zažívají občané pocit deziluze z neochoty vládní scény řešit problémy s národnostními menšinami, a proto častěji sympatizují s radikálními názory. Ty však nepřinášejí řešení, nýbrž problémy prohlubují.
Doba nahrává fanatismu a velkým, kontroverzním slovům. Viděno pohledem církve je nezbytné, aby odvaha a extrémní názory byly rovnoměrně doplněny možností kriticky přemýšlet. „Pokud se lidé cítí vnějšími vlivy ohroženi, sahají často k velkým náboženským, společenským i jiným symbolům, které mohou být uchopeny různě. Zjednodušené či převrácené podání může přerůst ve fanatismus, který posléze plodí násilí,“ zamýšlí se Halík.
Rasismus, výrazný projev současného českého extremismu, je podle Halíka jednou z fundamentalistických snah vymanit se z komplexnosti světa a zjednodušit jeho výklad na jeden princip. Tím je právě tradice velkého národa nebo čisté rasy. „To je však romantická fikce, neboť člověk se nemůže z celé komplexnosti světa jednoduše vymanit. I v případě víry je kontraproduktivní, aby byla sama vykládána zjednodušeně. Má být naopak prostorem ke kritickým otázkám a různým výkladům,“ dodává Halík.
