Praha - V bezpečnostním výboru sněmovny zazněly dnes četné výhrady k návrhu věcného záměru zákona, který upravuje vznik a fungování tajných služeb. Podobu nového zákona poslancům představil premiér Mirek Topolánek. „Chci jen, abyste ho neodsoudili šmahem“, řekl na úvod. Nejčastější výhrady se týkaly kontroly zpravodajských služeb. Jednání poslanci ukončili návrhem, aby jim premiér předložil více variant. Připomínkové řízení se přitom má skončit už příští týden a pak by návrh zákona měla projednávat vláda.
Nejdelší debata se mezi poslanci dnes vedla právě o nové, takzvané dvoustupňové kontrole služeb. Kromě dvou pětičlenných komisí složených z poslanců by na tajné služby měl dohlížet i nezávislý orgán tvořený předsedy Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu a ombudsmanem. Ten by měl podle Topolánka jednat spíše na základě podnětů, ale ne jako „permanentně fungující orgán“.
Podobný systém funguje například v Kanadě, Británii nebo Francii, poslanci ale k jeho zavedení u nás měli četné výhrady. Někteří členové výboru zpochybnili právě nezávislost nového kontrolního orgánu, ale objevily se i hlasy, zda je opravdu účelné, aby na zpravodajské služby dohlíželi poslanci.
Projednávání bylo asi po dvou hodinách přerušeno žádostí bezpečnostního výboru, aby premiér předložil více variant možné podoby zpravodajských služeb. Poslanci také chtějí vytvořit odbornou komisi složenou z poslanců a příslušníků zpravodajské komunity.
Dvě jsou lepší než tři
V současné době má Česká republika tři tajné služby. Vojenské zpravodajství spolu s vojenskou kontrarozvědkou tvoří jednu z nich, dalšími dvěma jsou pak Úřad pro zahraniční styky a informace, tedy civilní rozvědka (působí v zahraničí), a Bezpečnostní informační služba (BIS) neboli civilní kontrarozvědka (působí v Česku).
Nově by vznikly pouze dvě české tajné služby - současná BIS by plnila i vojenské zpravodajské úkoly, propojením civilní a vojenské kontrarozvědky by vznikl nový úřad Národní zpravodajská služba. Vojenské služby, které byly před několika lety sloučeny do jedné, by tím pádem na základě plánovaných kroků měly být opět rozděleny - část převedena do vnitřních bezpečnostních služeb (kontrarozvědky) a část do vnějších (rozvědky).
