Praha – Jaromír Drábek (TOP 09) se domnívá, že by projekt sKaret měl s drobnými úpravami pokračovat dál. Exministr práce a sociálních věcí uvedl, že stále splňuje snížení nákladů, které měl přinést od začátku. Navíc podle jednoho z tvůrců sKaret není pravda, že by si kartu musel převzít každý, jinak přijde o sociální dávky. A sKaret se zastává i současná ministrině Ludmila Müllerová (TOP 09), která na nich sice chyby vidí, do budoucna je nicméně plánuje zachovat s rozdílem, že funkce platební karty bude dobrovolná.
„To, co měly sKarty přinést od svého počátku, tedy snížení nákladů státu a zlepšení možnosti klienta nakládat s těmi prostředky, karta opravdu přinesla,“ hájí projekt jeden z jeho autorů Drábek. A na svém trvá i přesto, že sKarty kritizují nejen jejich uživatelé, ale třeba i ombudsman a žaloba na sKarty už leží i u Ústavního soudu. „Z toho, že někdo podá stížnost k Ústavnímu soudu, nelze nic soudit,“ myslí si Drábek.
„Zákon nikde neukládá povinnost převzít kartu,“ uvedl Drábek v Interview ČT24 s tím, že pokud dříve tvrdil, že kartu si musí převzít každý, jinak dávky nedostane, bylo to jen nešťastné vyjádření. „Pokud klient odmítne převzít kartu, tak mu účet nebude zřízen,“ tvrdil dnes naopak Drábek a dodal, že takovému člověku by dávky dál byly vypláceny podle starého způsobu, tedy prostřednictvím České pošty.
Jaromír Drábek:
„Ano, musím uznat, byla moje chyba, že jsem tu větu takto vyslovil, byť byla v kontextu jiných vět. Zákon nikde neukládá povinnost převzít kartu. Uznávám, že říci takovou větu byla chyba.“
Podle ombudsmana je právě tento aspekt projektu sociálních karet protiústavní. Nikdo totiž nemůže občany České republiky nutit zřizovat si technický účet u soukromé banky. Drábek ale oponuje, že Česká spořitelna je v podstatě ve velmi podobném postavení jako Česká pošta, která dlouhodobě měla k dispozici údaje o lidech pobírajících sociální dávky, stejně jako později banka. Stejně argumentuje i to, že zpoplatnění bankovních služeb nebylo dáno zákonem, protože rovněž určení poplatků u České pošty probíhalo bez zákonného zmocnění.
Müllerová: Jsou jen dvě možnosti – současný stav a můj návrh
A za projektem stojí – přestože si je vědoma jeho chyb – i současná ministryně práce Ludmila Müllerová (TOP 09), která rozhodně nechce být tím, kdo karty zruší. SKarty navíc podle Müllerové mají i své pozitivní stránky, přechod k platbám přes banku je potřeba a značná část uživatelů sKaret je s nimi spokojená.
Přestože dnes vláda její návrh neschválila, je ministryně přesvědčena, že využívání karet jako identifikačního průkazu s volitelnou možností zasílání dávek na účet České spořitelny je nejlepším řešením. „Takové zadání jsem dostala od pana premiéra,“ dodala k této variantě Müllerová.
„Můžu přinést buď stejný návrh, nebo návrh, který v podstatě ponechává současnou situaci s tím, že by se upravil systém tak, aby odpovídal požadavkům úřadu pro ochranu osobních údajů,“ shrnula ministryně dvě řešení, která do budoucnosti vidí jako jediná možná.
Co všechno měla karta původně umět?
Samotná sKarta měla původně plnit několik rolí, její zásadní funkcí bylo vyplácení sociálních dávek: od dávek v hmotné nouzi přes příspěvek na péči, na mobilitu a na pomůcky, rodičovské příspěvky, přídavky na dítě, pěstounské dávky, porodné a pohřebné či příspěvek na bydlení. Karta měla sloužit také jako identifikační doklad lidí, kteří pobírají sociální dávky, a v případě zdravotně postižených měla také nahradit průkazy TP, ZTP či ZTP/P.
Podle smlouvy s Českou spořitelnou, jež vyhrála výběrové řízení na provozování systému, se mělo MPSV snažit, aby přes sKarty putovalo alespoň 98 procent všech příspěvků a podpor. Podle kontraktu také spořitelna očekávala, že by se přes karty v budoucnu měly vydávat i důchody.
A jak karta funguje teď?
Každý uživatel sKarty, kterou si vyzvedne na příslušném úřadu práce, má několik možností, jak se ke svým penězům dostat. Už při přebírání karty je možné nastavit si přeposílání peněz z účtu, vedeného ke kartě, na jiný bankovní účet, a to zdarma. Bezplatné je i placení v obchodech.
Systém odstartoval loni právě pod vedením tehdejšího ministra práce Drábka. Ministerstvo uzavřelo se spořitelnou smlouvu loni v lednu na 12 let. Podle kontraktu banka počítala s tím, že by přes sKarty mělo putovat 98 procent dávek a v budoucnu i penze. Karty kritizuje opozice, odbory, rada postižených, ombudsman, ochránci osobních údajů i někteří koaliční politici. Dosud bylo vydáno na 270 tisíc sKaret, převzetí karty odmítlo přes 3 500 lidí. Podle původních plánů měl karty mít zhruba jeden milion obyvatel ČR.
- Podle stávajícího zákona se dávky příjemcům vyplácejí prostřednictvím sKarty, ke které spořitelna vždy vede účet.
- Spořitelna distribuuje sKarty zcela bezplatně. Do projektu však sama vložila 300 milionů korun.
- Jediný skutečný výnos pro spořitelnu prý představují provize od obchodníků, jestliže by klienti s sKartou platili.
- Ve smlouvě banky s ministerstvem je pak to, že pokud by spořitelna systém měla dlouhodobě dotovat, může vyvolat jednání o kompenzaci.
