Historický moment, který přesto zčásti neodpovídá představám české vlády – tak zhodnotil premiér Bohuslav Sobotka čerstvě schválenou dohodu států na omezování skleníkových plynů. Podle Sobotky má dokument stále rezervy, co se týká ambicí závazků. „Je ale důležité, že se podařilo dosáhnout tohoto historického kompromisu,“ dodal. Dohodu bude v Česku ratifikovat parlament a posléze ji čeká podpis prezidenta.
Přelomové jsou podle premiéra nejen dohodnuté cíle, ale i zapojení celého mezinárodního společenství. Za významný pokrok oproti Kjótskému protokolu označil to, že vznikla smlouva, která stanoví závazky pro všechny největší producenty skleníkových plynů. „Za úspěch také považuji, že se podařilo dosáhnout zřízení mechanismu pravidelného hodnocení plnění závazků v oblasti snižování emisí,“ uvedl premiér.
Ministr životního prostředí Richard Brabec předpokládá, že pařížskou dohodu ratifikuje parlament a proces završí podpis prezidenta Miloše Zemana. Na dohodě se shodli zástupci 196 delegací po dnech a nocích intenzivního vyjednávání.
Detaily se řešily i dnes, schválení se oproti plánu zpozdilo o několik hodin. Země světa chtějí do konce století udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období a co nejvíce se přiblížit hodnotě ještě o půl stupně nižší.
Podle dohody mají země představit své národní klimatické cíle snižování emisí skleníkových plynů. Tyto cíle mají být pravidelně monitorovány a státy je budou moci zpřísňovat. Současné závazky, které už předložilo okolo 180 států, totiž deklarovaný cíl zatím zajistit nedokážou.
Dohoda také předpokládá, že vyspělé země pomohou těm rozvíjejícím se. Z právně závazného textu vypadla konkrétní zmínka o 100 miliardách dolarů, kterými by vyspělé státy měly po roce 2020 každoročně pomáhat těm méně rozvinutým. Počítá se s ní ale dál s tím, že jde o spodní hranici.
Vědci: Výsledek klimatické konference je pro Česko velký závazek
Dohoda je podle českých expertů příležitostí pro rozvoj nových technologií, inovací a podnikání. Je ale potřeba postupovat rychle a politici i národ mají brát výsledek konference vážně, shodli se vědci.
ČR by měla podle profesora ekologie Bedřicha Moldana učinit vnitřní obrat a vzít závazky z pařížské konference vážně, aby se staly příležitostí pro nové přístupy. „V efektivitě využívání energie naprosto zaostáváme. Je třeba, aby se zejména ministerstvo průmyslu a obchodu na to zaměřilo – ne, aby pan (ministr) Mládek pořád dával návrhy na prolomení limitů (těžby uhlí). Vláda na tyto výzvy příliš neslyší,“ uvedl Moldan.
„Vláda musí odepsat všechny jeho zásoby a přijmout antifosilní zákon. Zemní plyn a ropu snížit alespoň na třetinu do roku 2030,“ reagoval Jan Hollan z Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
Experti Klimatické koalice v ČR vidí zásadní nedostatek v tom, že chybí konkrétní kroky, které povedou ke snížení globálních emisí skleníkových plynů. Jednotlivé státy proto budou muset přijmout zákony a strategie pro dostatečné snížení emisí. Aktuální závazky, včetně těch, co předložily EU a ČR, by prý nestačily ani na splnění cíle dvou stupňů Celsia.
