Praha - Ve věku do patnácti let v Česku pravidelně kouří dvacet procent dětí. Klesá taky věk, kdy si zapálí první cigaretu, osm procent dětí ji zkusí už v devíti letech a dříve. Velkou roli hraje hlavně to, zda jsou kuřáci i rodiče. Nejen, že je mladší děti vnímají jako vzor, ale rodiče holdující cigaretám či alkoholu bývají i benevolentnější ke stejným prohřeškům svých dětí. Kouřením u dětí se zabýval výzkum Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Každé dvanácté dítě v Česku zkusilo první cigaretu před devátým rokem věku. V deseti nebo jedenácti letech si jí zapálí každý sedmý školák a od 12 do 16 let pak každý třetí. Věk, kdy děti vyzkouší první cigaretu, je podle Dagmar Drúrové, vedoucí výzkumného projektu Přírodovědecké fakulty UK, velmi nízký a stejně jako u alkoholu se dále plíživě snižuje. V řadě jiných zemí se přitom podle ní daří tento věk posouvat.
Rodiče kuřáci představují pro děti rizikový faktor
Velký vliv má podle výzkumů rodina. Jestliže jsou otec nebo matka kuřáky, ve čtyřiceti procentech případů jsou kuřákem i jejich dítě. Naopak jen sedm procent dětí nekuřáků kouří. „Bohužel to není tak, že by děti chování rodičů děti odrazovalo, ale spíš napodobují chování rodičů,“ dodává Drúrová s tím, že parta motivuje děti až ve vyšším věku, kdy se mladý člověk odpoutává od rodiny.
Rizikům kouření děti nepřikládají velký význam
Přestože z výzkumu vyplynulo, že si české děti negativní stránku kouření i konzumace alkoholu uvědomují, rizika nevnímají jako příliš vysoká, říká Drúrová. Čím dříve přitom začne dítě kouřit, tím větší jsou dopady na jeho zdraví. „Je to samozřejmě horší, protože v tom ne zcela dospělém organismu dochází k celé řadě funkčních poruch ať už je to cévní systém nebo dýchací systém,“ uvedla Věra Adámková, vedoucí Centra závislosti na tabáku IKEM. V poradnách lékařů se školáci ocitají jen zřídka. Jednak se tím rodiče příliš nechlubí a někdy o tom ani nevědí. Varovnými signály přitom může být zhoršený prospěch nebo zvýšená nemocnost.
