Praha - Zdědit majetek je v Česku poměrně složitá záležitost, mnohé případy jsou zcela neřešitelné. Předpis, který dědické řízení upravuje, teď nahrává spíš státu. Situaci by měl změnit nový občanský zákoník, který nahradí přes 40 let starý kodex. Podle ministerstva spravedlnosti bude nový předpis vůči lidem mnohem vstřícnější.
Občan České republiky nemůže o budoucnosti svého majetku zcela svobodně rozhodnout. Může sice určit, kdo bude dědit, nesmí už ale rozhodnout o dalších okolnostech.
„V praxi tak nastávají situace, které jsou za současného právního stavu neřešitelné,“ říká advokátka Jitka Němcová. "Jednou ze základních komplikací jsou právě podmínky v závěti, například odkazuji svůj dům vnukovi jen v případě, že se postará o moji kočku," vysvětluje právnička Andrea Kincová.
Současná úprava podobné podmínky nepřipouští. Na zůstavitele totiž vůbec nebere ohled. I když do závěti napíše, že chce mít důstojný pohřeb, aby se mu někdo postaral o zvíře nebo uchoval rodinnou památku, dědic dnes získá majetek, i když se o pohřeb nepostará, dá zvíře utratit nebo památnou věc prodá.
Dědit budou moci i vzdálení příbuzní, majetek propadne státu jen výjimečně
Nový předpis už ale nedovolí podobná přání ignorovat. „Zůstavitel bude mít širší oprávnění. Bude moci zavazovat dědice k určitým úkonům,“ uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Dědic třeba dostane určitý obnos peněz jen v případě, že bude pravidelně přispívat na charitu. Stejně tak je to ve všech evropských zemích, kromě Slovenska.
Nový předpis má také rozšířit okruh dědiců. Dnes třeba nemůže dědit bratranec a sestřenice. Když nemá zůstavitel nejbližší příbuzné a nesepsal závěť, majetek propadá státu. „Chceme, aby majetek propadal státu zcela výjimečně, a proto další příbuzné zahrnujeme do okruhu takzvaných zákonných dědiců,“ dodal Pospíšil.
Změny v dědickém řízení vítá i opozice. „Určitě je to potřeba nějak zmodernizovat. Uvidíme, jaká bude finální verze,“ říká stínová ministryně spravedlnosti Marie Benešová.
Občanský zákoník, včetně nové úpravy dědictví, zamíří na podzim do vlády a potom do parlamentu. Platit by mohl od roku 2010.
