Informace o životním příběhu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka zůstávají neúplné i osmdesát let po jeho smrti. Národní archiv uchovává zapečetěnou obálku Masarykova syna Jana, která obsahuje vůbec poslední slova, jež prezident na smrtelné posteli 14. září 1937 pronesl. S jejich zněním se ovšem bude moct česká veřejnost seznámit až za osm let.
Jeden z posledních pokynů, které Jan Masaryk od svého otce před jeho smrtí obdržel, byla věta, jež měla o dekádu později výrazně ovlivnit chod tuzemských dějin: „Nikdy neopouštěj Beneše“.
Ačkoliv byl Jan Masaryk přesvědčený a prozápadně orientovaný demokrat s diplomatickými zkušenostmi z Velké Británie i Spojených států, právě kvůli otcovu přání plnil Benešovu politickou vůli, a to i přesto, že Benešova politika Československo bezděčně směřovala do sovětského područí.
Podpisu československo-sovětské smlouvy o přátelství a vzájemné spolupráci v roce 1943 se Jan Masaryk ještě vyhnul. Aby setrval po boku exilového a poválečného prezidenta, nechal si v roce 1947 od Stalina proti své vůli nadiktovat odmítnutí Marshallova plánu a poté, co nemocný a vyčerpaný Beneš přijal v únoru 1948 demisi demokratických ministrů, vstoupil i do nového kabinetu Klementa Gottwalda.
Tuzemské archivy ovšem skrývají ještě jednu zprávu prvního československého prezidenta, kterou před jeho smrtí zaznamenal syn Jan. Jde o vůbec poslední slova, která Tomáš Masaryk vyslovil, než 14. září 1937 zemřel – a na rozdíl od benešovského pokynu není jejich znění známo.
Osm let a pět dní
Do Národního archivu se obálka s posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka dostala v roce 1996 spolu s osobním archivem jeho syna. Tehdejšímu řediteli Jiřímu Křesťanovi pozůstalost někdejšího šéfa československé diplomacie předal Antonín Sum a vdova po Lumíru Soukupovi – oba zmínění muži byli osobními tajemníky Jana Masaryka. Když ministr 10. března 1948 našel smrt pod okny Černínského paláce, podařilo se jeho písemnosti přemístit do Skotska.
Součástí Masarykova archivu je i zapečetěná obálka a spolu s ní tajemný vzkaz. „Podle slov pana doktora Suma, která řekl při předávání tohoto dokumentu Jiřímu Křesťanovi v září 2005, obsahuje poslední slova Tomáše Garrigua Masaryka tak, jak je zaznamenal Jan Masaryk u úmrtního lože svého otce,“ uvádí archivářka Lenka Kločková.
Do rozpečetění obálky zbývá v tuto chvíli osm let a pět dní a o posledních slovech zakladatele moderního československého státu se tak dá jen spekulovat – podobně jako to před časem na webu Národního archivu udělal Jiří Křesťan: „Přečteme si prezidentovo poselství občanům dnes již neexistujícího státu nebo se TGM zamyslel nad úspěchy a nezdary budování Československa? Či nám snad bude odhaleno nějaké rodinné tajemství? Budeme si muset počkat.“
Česká veřejnost se o Masarykově poselství dozví 19. září 2025.
