Cizinců v České republice přibývá. Přicházejí především ze zemí Evropské unie, naopak z ostatních zemí jejich počty ubývají. Podle Českého statistického úřadu tvoří cizinci zhruba čtyři procenta populace a v udělování azylu je Česká republika pod evropským průměrem. Patří také k nejméně atraktivním zemím v Evropě pro žadatele o azyl.
Český statistický úřad (ČSÚ) v pondělí představil nové statistiky týkající se počtu cizinců na území České republiky. Počty cizinců podle statistik rostly do vypuknutí krize v roce 2008, poté stagnovaly a znovu se zvyšují až od roku 2014.
Podle Daniela Chytila z Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ mají cizinci v Česku tendenci žít trvale a usazovat se. „Je to dobrá zpráva, jsou to lidé, kteří tu mají zájem zůstat a fungovat tu,“ uvedl Chytil. S jeho slovy souhlasí také geografka z Univerzity Karlovy Eva Jánská. „Pro ekonomiku a obyvatelstvo je důležité, aby tu cizinci byli déle,“ uvedla.
Cizinci tvoří v Česku zhruba čtyři procenta populace, evropský průměr je 6,7 procent. Tři pětiny cizinců pochází z Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu. Nejvíce zastoupenými zeměmi jsou poté Německo, Rusko a Polsko. Občané těchto šesti států dohromady čítají tři čtvrtiny cizinecké populace. Nejvíce cizinců je evidováno v Praze.
Přicházejí lidé z Bulharska a Rumunska
Z takzvaných třetích zemí, tedy ze zemí mimo Evropskou unii se počty cizinců zmenšují. „Ukrajinců ubyla od roku 2009 téměř pětina, nárůst je ale patrný u občanů Ruské federace,“ řekl Chytil.
U lidí ze zemí Evropské unie je trend opačný a jejich počty rostou. Přibývají především lidé z Bulharska a Rumunska. Rumunů je tu oproti roku 2004 trojnásobek. „Nárůst počtu cizinců se dlouhodobě týká lidí ze zemí Evropské unie, kteří zde mají snazší podmínky k životu, protože nemusí žádat o trvalý pobyt, stačí jim, aby se evidovali, a mají přístup na trh práce,“ vysvětlil Chytil.
Trvalý pobyt je pro cizince jistota
Lidé ze zemí mimo Evropskou unii naopak o udělení trvalého pobytu podle Chytila velmi usilují. „Trvalý pobyt je pro ně jistota. Jakmile ho získají, nemusí si ročně prodlužovat pobyt, mají nárok na veřejné zdravotní pojištění případně na sociální podporu a kromě volebního práva jsou v podstatě na úrovni občanů České republiky,“ uvedl Chytil. Aby cizinci trvalý pobyt získali, musí být na území České republiky alespoň pět let.
Významný nárůst zaznamenali statistici v roce 2014 u nabývání státního občanství. Od začátku roku 2014 totiž platí nový zákon, který usnadnil cestu ke státnímu občanství určitým skupinám osob, které by jinak musely dlouho čekat. Podle Chytila jde především o druhou generaci cizinců. „Jsou to děti, které tu vyrostly, umí perfektně česky, chodí tu do školy a jsou integrované,“ vysvětil Chytil.
Žádostí o azyl je v Česku málo
Nejvíce žadatelů o azyl je v České republice z Ukrajiny a Sýrie. Ačkoliv roste počet žadatelů o mezinárodní ochranu, v evropském srovnání je jich podle statistik velice málo, a to i v porovnání s naší cizineckou populací. „V roce 2015 požádalo o azyl zhruba 1500 lidí, celkový počet cizinců ke stejnému datu je ale skoro 470 tisíc, jde tedy o nepatrný zlomek,“ uvedl Chytil.
Uprchlickou krizi jsme si podle něj prožili v roce 2001, kdy tu bylo zhruba dvanáctkrát víc žadatelů o azyl a mezinárodní ochranu než v minulém roce. Počty se sice podle Chytila v posledních letech zvyšují, ale jsou stále velmi nízké a v evropském srovnání patří Česká republika k nejméně atraktivním zemím pro žadatele o azyl. V roce 2014 u nás žádalo o azyl méně lidí než například na Maltě nebo v Lucembursku.
V udělování azylů je Česká republika pod evropským průměrem. V roce 2014 udělila v první instanci méně než čtyřicet procent azylů ze všech žádostí o ně. Tři čtvrtiny kladných rozhodnutí tvořila takzvaná doplňková ochrana. Po uplynutí důvodu ochrany by se tedy tito lidé měli vrátit zpět do země původu.
