Praha – Církev vyzvedla z hrobu ostatky čtrnácti františkánských mnichů, kteří byli zabiti před čtyřmi sty lety protestanty během tzv. Vpádu Pasovských v klášteře Panny Marie Sněžné na Novém Městě. Mnichy čeká na podzim blahořečení. Současně bude přejmenováno prostranství před vchodem do kostela Panny Marie Sněžné. Experti teď zkoumají kosterní pozůstatky a vyberou z nich relikvie, které budou vystaveny ve svatovítské katedrále a v kostele Panny Marie Sněžné.
Ostatky čtrnácti mnichů byly uloženy v truhle v podlaze kostela Panny Marie Sněžné. Antropologové z Národního muzea a členové diecéze teď kosterní pozůstatky prozkoumají a pokusí se zjistit, jak jednotliví muži zemřeli. „Naposledy byla schránka otevřena v roce 1677, takže jsme vlastně úplně nevěděli, co v ní najdeme,“ řekl jeden ze spoluorganizátorů blahořečení Petr Regalát Beneš.
Komunita čtrnácti mnichů z různých zemí západní Evropy hlásala v tehdy protestantské Praze katolickou víru. V únoru roku 1611 vpadlo do Prahy vojsko Leopolda Habsburského, obsadilo Malou Stranu a snažilo se proniknout na druhý břeh Vltavy. Během obrany se obyvatelé obrátili proti katolickým klášterům, jejichž osazenstvo podezřívali ze spolupráce s pasovskými vojáky. Kromě františkánů od Panny Marie Sněžné pozabíjeli řeholníky ještě z několika pražských klášterů. „Byl to takový masakr na masopustní úterý, kdy se lidé utrhli ze řetězu,“ charakterizoval událost františkán Petr Regalát Beneš.
Zabití mniši přišli do Prahy o čtyři roky dříve. Sešli se z různých zemí západní Evropy. Byli povoláni, aby v převážně protestantské Praze sloužili katolické menšině kázáními i příkladem řeholního života. Usadili se v ruině kláštera a kostela Panny Marie Sněžné, který během tří let přestavěli do dnešní podoby. Přímo ve svém díle nalezli také smrt. „Byli zabiti v krovu, otvorem byla těla shazována do prostoru kláštera,“ popsala architektka Amáta Wenzlová. Zohavené mrtvoly čtrnácti františkánů potom ležely tři dny na nádvoří před vstupem do kostela.
Proces blahořečení čtrnácti mnichů začal už v 17. století. „První snahy o jejich blahořečení se počítají už od roku 1624. Svědkové události se shodují, že se bezprostředně po vraždách začaly v kostele objevovat mimořádné jevy, viděli tu světlo a slyšeli zpěv mrtvých bratří,“ popsal Beneš. Oficiální proces byl zahájen v roce 1677, několikrát v historii byl ale z různých důvodů přerušen. Letos v květnu papež Benedikt XVI. s konečnou platností schválil dekret o blahořečení. Uskutečnit by se mělo v pražské katedrále 13. října.
Současně s blahořečením bude prostranství před kostelem Panny Marie Sněžné nazváno nádvořím Čtrnácti pražských mučedníků.
