Praha - „Naším cílem je, aby většina dětí, které na to mají, byla v hlavním vzdělávacím proudu,“ uvedl ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). Podle ministra to rozhodně neznamená, že se budou rušit praktické a speciální školy, které jsou pro některé skupiny žáků podle Chládka nezbytné. „Bude to postupné začleňování,“ doplnil ministr s tím, že pomůže také zavedení povinného posledního roku předškolní výchovy, ať už v mateřské škole, přípravném ročníku základní školy, nebo formou domácího vzdělávání s jasně daným vzdělávacím programem. „Dítě tak vyrovná hendikep, který by mělo ze sociálního prostředí z domova,“ vysvětlil Chládek.
Novela zásadně mění přístup k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. „Inkluze se netýká jen dětí s nějakým problémem, ale také dětí mimořádně nadaných,“ uvedl Chládek. „Máme dva extrémní názory. Jeden je, že všechny děti by měly být v hlavním vzdělávacím proudu, že by neměly existovat praktické a speciální školy. To si nemyslím, protože praktické a speciální školy mají být doplňkem toho hlavního vzdělávacího proudu. Mají své místo a práce speciálních pedagogů je samozřejmě nesmírně důležitá. Na druhou stranu není pravda ani to, že by všechny děti s nějakým handicapem měly být v tom hlavním vzdělávacím proudu, to je také nebezpečný extrém. Pravda je uprostřed. Dítě, které na to má mentálně, by mělo být v hlavním vzdělávacím proudu. A k tomu potřebujeme podmínky, asistenty, vybavení, pomůcky,“ vysvětlil ministr školství.
Pro integraci žáků do hlavního vzdělávacího proudu se místo diagnózy stanou základem podpůrná opatření, která žáci potřebují. „Srovnat rozdíly mezi dětmi by měl i povinný poslední rok předškolní výchovy,“ dodal Chládek. Kritici nového školského zákona tvrdí, že by novela mohla vést k tomu, že v praktických školách budou končit i děti, které do nich nepatří. „Vždy je potřeba informovaný souhlas rodičů,“ vysvětlil Chládek. „Cesta může být obousměrná, dítě se může dostat z běžné školy do praktické a stejně tak se může dostat zpět do běžné školy,“ dodal ministr.
Přesun některých dětí ze škol speciálních na běžné základní školy je podle Chládka možné ufinancovat. „Financování jde za žákem,“ řekl ministr. Žák na speciální škole totiž stojí více, než žák ve škole běžné a nyní by se jen peníze přesunuly do běžné školy. Tam by byly využity například na asistenty, speciální pedagogy či psychology.
Diskuzi nad společným zařazováním zdravých a postižených dětí rozvířil nedávno prezident Miloš Zeman. „Nejsem zastáncem názoru, že by děti, které jsou určitým způsobem handicapovány, měly být umísťovány do tříd s nehandicapovanými žáky, protože je to neštěstí pro oba,“ řekl Zeman. „Podle mého názoru se to týká těžkých až středních případů, rozhodně nejde třeba o vozíčkáře,“ zhodnotil Zemanův výrok o nezařazování postižených dětí do běžných škol Chládek. „Je to mířeno na děti, které mentálně nemají na to, aby mohly být v hlavním vzdělávacím proudu,“ dodal s tím, že ministerstvo plánuje do běžných škol začleňovat maximum dětí, pro které je to vhodné.
Otazníky visí i nad zavedením registru učitelů. Ministerstvo chce s jeho pomocí získat mimo jiné přehled o tom, kterých aprobací je nedostatek. Podle poslance Radima Holečka (ODS) by ale takovéto informace bylo možné snáze získat z veřejných zdrojů, například z inzercí. Kritici databáze poukazují i na to, že bude nákladně sdružovat citlivá osobní data o pedagogických pracovnících, včetně věku a pohlaví.
Vládní předloha budí pozornost i tím, že zakáže ve školách prodej potravin, které jsou v „rozporu s výživovými požadavky“. Zákaz se bude týkat i reklamy na tyto potraviny. Má taky například zavést jednotné závěrečné zkoušky na učilištích.
