Brno - Vědci z brněnské Masarykovy univerzity dosáhli významného úspěchu. Podařilo se jim rozklíčovat pravidla, podle nichž se chovají poškozené buňky. Informuje o tom Mf Dnes. Objev by mohl znamenat zlom v léčbě zhoubných nádorů. Tým odborníků totiž během bádání zaznamenal případy, kdy se buňky při snaze o záchranu naopak samy ještě víc poškodily, což může končit právě rakovinou. Vědci teď zjistili, že chování buněk ovlivňuje konkrétní protein, a dál zkoumají, jak ovlivnit jeho výskyt.
Vědci z brněnské Masarykovy univerzity odhalili chování „buněk v nouzi“. Jejich objev může výrazně pomoci při léčbě zhoubných nádorů nebo dědičných chorob. Lidské buňky si v případě poškození hledají nápravu na vlastní pěst. Ne vždy ale uspějí. Mohou se poškodit naopak ještě víc a vyvolat následně rakovinu.
Tým Lumíra Krejčího z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity prozkoumal příčiny, proč při podobných pokusech o nápravu mohou nastat velmi vážné změny v DNA buňky. „Využití takové toxické dráhy startuje nekontrolovatelný růst buňky, což vede k rakovinovému bujení,“ konstatoval biochemik, jehož laboratoř se věnuje studiu opravných drah v buňce dlouhodobě.
Zásadní je chování proteinu, jenž rozhoduje o tom, kterou cestou se buňka vydá – zda ke zkáze, či k nápravě. Vědci látku nazývají „protein sumo“. Protein sumo působí tak, že všechny proteiny, které se vydají na zhoubnou toxickou cestu, jednoduše vyhodí. Jedná se tedy o klíč k léčení smrtelných chorob.
Lumír Krejčí, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity:
„Představte si, že na vlakové nádraží vjíždí lokomotiva – protein. Semafor ji může pustit dál, pozastavit, přesměrovat na správnou kolej, aby mohla pokračovat v jízdě, a nebo také kvůli vnějším vlivům – třeba chemoterapii, kvůli níž jsou dráhy porouchány, pustit vlak na toxickou kolej.“
Odborníci proto nyní zkoušejí různé chemické látky, které by mohly protein sumo posílit, nebo naopak tlumit, což představuje slibnou cestu k lékům, které by mohly chování buněk výrazně ovlivňovat a zabránit omylům vedoucím ke nádorovým onemocněním.
Lék na rakovinu je ještě daleko
Výzkum ovšem podle Krejčího zřejmě potrvá léta. I ty nejslibnější začátky výzkumu léčby rakoviny se mohou časem ocitnout ve slepé uličce. V ní se ocitl třeba preparát profesora Holého GS 9219, u kterého se ukázalo, že lidem způsobuje příliš silné vedlejší účinky.
