Češi si připomínají 800 let od narození Anežky Přemyslovny

• ver

20. 1. 201120. 1. 2011‌‌|Zdroj: ČT24

Svatá Anežka Česká

Zdroj: ČT24

Praha - V roce 2011 nás čeká několik významných výročí. Jedno z prvních a možná i nejvýznamnějších připadá na dnešní den, kdy uplyne 800 let od narození významné české světice Anežky Přemyslovny. Dcera českého krále Přemysla Otakara I., zakladatelka a první abatyše kláštera sv. Františka na Starém Městě v Praze se pravděpodobně narodila 20. ledna 1211. Pražský arcibiskup Dominik Duka povede od 18:00 v klášteře sv. Anežky České mši, a zahájí tak jubilejní rok 2011, který bude věnován právě odkazu české světice.

Přemyslovská princezna se narodila jako deváté a nejmladší dítě krále Přemysla Otakara I. Jako většina královských dcer měla sňatkem zajistit dvoru Přemyslovců politické spojenectví. Už ve třech letech proto byla zasnoubena s Boleslavem Slezským, který ale záhy zemřel. Později se jednalo o jejím možném sňatku s Jindřichem, synem císaře Fridricha II., anglickým králem Jindřichem III. a snad i se samotným císařem Fridrichem II. Nakonec se Anežka obrátila na papeže Řehoře IX., který sňatku zabránil a později jí umožnil stát se řeholnicí. Příkladem jí bylo učení sv. Františka z Assisi, s jehož duchovní sestrou sv. Klárou vedla korespondenci.

S duchovní dráhou své sestry souhlasil i Anežčin bratr král Václav I., který jí věnoval pozemky u Vltavy, kde ze svého věna začala s výstavbou kláštera Na Františku, kam později přesunula i již dříve založený špitál a útulek pro chudé a pocestné. Při špitále pak vzniklo bratrstvo, které na Anežčinu žádost roku 1237 změnil papež v samostatný rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou. Anežka Přemyslovna se tak stala jedinou zakladatelkou mužského řeholního řádu a zároveň zakladatelkou jediného řádu, který vznikl na českém území a do dnešních dob sídlí na Starém Městě u Karlova mostu. 

Jan Royt, historik:

„Anežka je z panovnického rodu, to, že se tak sklonila k lidu, ji činí výjimečnou.“

O ostatcích svaté Anežky nevíme od 15. století

Anežka usilovala o čistotu řehole sv. Františka a soustřeďovala se na pečlivé zachovávání zásady žít v naprosté chudobě. V čele kláštera stála až do své smrti roku 1282. Dožila se na tu dobu neobvyklých 71 let. 

Anežka byla pohřbena v klášteře Na Františku do hrobky Přemyslovců v kapli Panny Marie. Patrně z obav před záplavami ale byly asi roku 1322 její ostatky z kaple vyzvednuty a někam přeneseny. Traduje se, že řádové sestry prchající před husitskými vojsky ostatky odnesly a uložily na neznámé místo. Pověst praví, že až se najdou, nastane v Čechách doba štěstí, vzájemné lásky a blahobytu.

Přes usilovnou práci pro nemocné a chudé ale zcela nezapomínala ani na svůj původ. V polovině 13. století například zmírnila spor mezi Václavem I. a jeho synem Přemyslem Otakarem II., a zabránila tak dvojvládí v Čechách. Za své milosrdenství byla už za života označována lidmi za svatou a časem vznikaly legendy o zázracích, na nichž se podílela. Svatořečení se ale dočkala až v listopadu 1989, více než 700 let po své smrti. O její kanonizaci marně usiloval Karel IV., před ním jeho matka Eliška a po něm i syn Václav IV. Svatořečení dlouho bránila i skutečnost, že nebylo možné nalézt Anežčiny ostatky. Podmínka sice časem padla, pátrání ale neskončilo. Začátkem loňského roku vzbudil naděje výzkum v pražském kostele sv. Haštala, ani tam se ale vzácné relikvie nenašly.

Anežka Česká je patronkou nemocných, chudých a trpících. Bývá znázorňována s modelem kostela v ruce a v řeholních šatech s korunkou. Často je také zobrazována s trpícími u nohou, jako například na sousoší v zadní části svatovítské katedrály. Díky řazení mezi české zemské patrony se stala její socha součástí Myslbekova sousoší kolem sv. Václava na Václavském náměstí. Svátek sv. Anežky se slaví 13. listopadu.