Praha - Češi se v rozvodovosti drží na druhé příčce v Evropské unii. Více manželství než v České republice se rozpadá jen v Litvě. Podle evropského statistického úřadu Eurostat rozvodovost ve většině států sedmadvacítky ve sledovaném období od roku 1995 do roku 2005 vzrostla. Svateb zato ubylo. Pozvolný, ale trvalý vzestup intenzity rozvodovosti Čechů je jedna ze základních charakteristik demografického vývoje posledních let, domnívá se Český statistický úřad.
Lidé se nejčastěji rozvádějí ve třetím a čtvrtém roce manželství. Průměrná délka trvání manželství od jeho vzniku do ukončení je kolem dvanácti let. Zhruba v polovině případů je důvodem konce manželství rozdílnost povah, názorů a zájmů.
„Rozvodovost, vůbec situace v rodině, je zrcadlem společnosti jako celku,“ domnívá se Lenka Šulová, vedoucí oddělení sociální psychologie FF UK. Česká společnost má podle ní velmi málo takzvaných protirozvodových bariér. Takovou je podle ní například vysoká zaměstnanost českých žen už od 19. století a v jejím důsledku ekonomická nezávislost žen.
Do chomoutu a zase zpátky
- v roce 2005 připadalo v zemích EU na tisíc obyvatel téměř osm sňatků
- v Česku pět sňatků na tisíc obyvatel
- v roce 2005 se v průměru v zemích EU rozvedla dvě manželství na tisíc obyvatel
- v Česku 3,1 manželství na tisíc obyvatel; v roce 1996 a 2004 dokonce 3,3 manželství
Motorka, Tibet nebo nová žena?
Psycholog Petr Šmolka vidí za narůstající rozvodovostí trochu jiné příčiny. První z nich je rozvoj techniky - rozšíření internetu a mobilů vede k tomu, že roste počet odhalených nevěr. Další je tzv. „druhá míza“. „Teď dospívá do středního věku kategorie rychlokvašených úspěšných podnikatelů z 90. let. Mají před sebou 25 30 let života, řeší, co teď dál. Jedna možnost je, že si koupí silnou motorku, jedna, že se vydají meditovat do Tibetu, a další, že upgradují manželku,“ vysvětluje Šmolka.
