Praha - Zákon o střetu zájmů je téměř nefunkční. Alespoň taková je zkušenost sdružení Oživení. Svědčí o tom kontrola čestných prohlášení veřejných funkcionářů, kterou udělalo samo sdružení. Ve 122 případech z pěti set kontrolovaných byly nedostatky a padla tak oznámení o přestupku. Jenže trestů padlo minimum - jen 21. A navíc, přestože úřady mohou například politiky pokutovat až 50tisícovou sankcí, nejvyšší pokuta nedosáhla ani její desetiny.
A jaké jsou reakce na oznámení o přestupcích u úředníků? Někdy nechali dotazy úplně bez komentáře, jindy jen vzkázali, že je věc ukončená, ale neřekli jak. Víc než třetina přestupků je už pravděpodobně promlčená. Bezmála ve třetině případů úředníci oznámení odložili s tím, že chyby v čestných prohlášeních funkcionářů nejsou společensky nebezpečné. Pouze u necelé pětiny oznámených přestupků nakonec padlo rozhodnutí – vinen.
Z těch známých trestů stačilo úředníkům dvakrát jako sankce samotné projednání případu, čtyřikrát pak úřady politiky potrestaly napomenutím. A pokuty? Většinou to byla tisícovka, nejvyšší pokuta - 4 tisíce korun - padla jednou.
Zákon umožňuje sankci až 50 tisíc korun. Když už ale radnice uznaly politiky vinnými, tato hranice zůstala v nedohlednu. „Ty tresty se pohybují v rozpětí od napomenutí po maximálně pokutu 4 tisíce korun,“ doplňuje právnička sdružení Oživení.
Přišel o ministerské křeslo, ale pokuta ho minula
V dokumentech mají nejen politici mimo jiné uvádět například i svou účast v soukromých firmách. Za chybu zaplatil třeba bývalý ministr kultury Jiří Besser: „Za toto pochybení se omlouvám a jsem připraven nést důsledky, které z toho pro mě z přestupkového řízení vyplynou.“ To byla slova Besserovy omluvy z prosince 2011.
Veřejná omluva ale za to, že porušil zákon, když v čestném prohlášení neuvedl podíl ve firmě svého přítele, odsouzeného za korupci, nestačila. Chyba ho stála křeslo ministra kultury. Oč přísnější byl trest politický, o to víc svého bývalého starostu šetřila berounská radnice: „Správní orgán považuje spáchaný přestupek za méně závažný, a proto zvolil jako dostačující sankci napomenutí.“
Chybující funkcionáři zapomínali do kolonek vepsat hlavně to, že sedí ve vedení nebo dozorčích radách podniků. O jejich vině pak rozhodovaly nejčastěji obecní úřady. Ty ale víc než třetinu oznámení o přestupku odložily s tím, že chyby nejsou společensky nebezpečné.
Zdůvodnění, proč nepotrestat
Dva úředníci se dokonce přesně slovo od slova shodli i na formulaci v odůvodnění, proč není třeba politiky potrestat: „…zájem společnosti na nestrannosti rozhodování veřejných činitelů a jejich kontrole není porušen natolik, aby v takovém jednání mohla být spatřována sankční zodpovědnost.“
V Poslanecké sněmovně už leží čestná prohlášení politiků za rok 2011. Jejich plošnou kontrolu zřejmě letos sdružení Oživení neudělá, plánuje ale sepsat návod, aby si svého poslance, senátora nebo zastupitele mohl prověřit každý sám.
Vicepremiérka Karolína Peake se hodlá zákonem o střetu zájmů zabývat v další vládní protikorupční strategii pro nadcházející léta. „Vidím tři hlavní změny – přístupnost všech prohlášení na jednom webu, zvýšení sankcí a povinnost podávat čestná prohlášení i při vstupu do funkce,“ řekla v rozhovoru pro Události ČT.
Podle zákona o střetu zájmů mají veřejní funkcionáři povinnost mimo jiné každý rok v čestném prohlášení oznámit, jaký majetek například v politice získali, kde ještě působili a jaké dostali dary nebo třeba jestli jsou někde zadlužení. Takové prohlášení pak musí odevzdat vždy do 30. června následujícího roku.
