Praha – První volbou hnutí ANO pro vymodlený post šéfa státní kasy je stále předseda Andrej Babiš. V Událostech, komentářích to potvrdil šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek s tím, že Babiš po společném nedělním jednání s prezidentem Milošem Zemanem přišel s možným řešením. To by se mohlo vypořádat s prezidentovou podmínkou lustračního osvědčení, které zatím Babiš kvůli záznamu ve svazcích spolupracovníků StB nemá vůbec jisté. Už po setkání ale Babiš naznačoval, že prezident vidí odstranění překážky v rychlém přijetí zákona o státní službě.
Kvůli záznamům v archivu StB se Babiš v současnosti soudí se slovenským Ústavem paměti národa, ale zároveň zmiňuje, že o čisté osvědčení ani žádat nechce. U svých spolustraníků má zatím podporu. „Od začátku je naším kandidátem na post ministra financí a vicepremiéra pro ekonomiku pan Andrej Babiš,“ prohlásil Faltýnek s tím, že po nedělní schůzce s prezidentem byl Babiš optimistický. „Bylo tam naznačeno nějaké řešení této situace. Myslím, že takové, které bude smysluplné pro naši zemi a pro funkčnost koalice, určitě najdeme,“ dodal předseda poslanců ANO.
Ostatní předpokládaní partneři v koalici zatím ohledně Babišova angažmá spíše vyčkávají. „Je na panu prezidentovi, jak se k tomu návrhu postaví, z hlediska zákonnosti nic nebrání tomu, aby pan Babiš byl jmenován do pozice ministra financí. Pokud bude mít pan prezident jiný názor a bude to chtít řešit, tak je to otázka mezi prezidentem, předsedou vlády a poté na koaličním jednání,“ reagoval šéf poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák. Sám Babiš už v neděli naznačil, že cesta může vést přes novou legislativu. „Řekl mi, že se to dá řešit podle jeho názoru rychle přijetím účinnosti zákona o státní službě,“ dodal. Už v pondělí se Babiš přidal na stranu těch, kteří chtějí normu zrušit. Důvodem je podle ČSSD fakt, že lustrační zákon již splnil svou roli.
Návrh dlouhodobě prosazuje KSČM. „Není třeba, aby ministr měl čisté lustrační osvědčení. Je to zvyklost. Ten zákon měl ve své době z pohledu demokracie určitý smysl, ale myslím, že je na čase ho jako relikt těsně porevoluční doby zrušit,“ zmínil zástupce komunistů Pavel Kováčik. Proti přitom není ani ČSSD.
Naopak strany bývalé pravicové koalice mají celou aktuální debatu kolem lustrací za účelovou. „Nesouhlasíme s postupem, kdy se jakýkoliv zákon má měnit kvůli jedné osobě. Myslím, že doteď lustrační zákon nikoho netrápil,“ tvrdí šéf poslanců Top 09 Petr Gazdík. Podle názoru místopředsedkyně sněmovního klubu ODS Jany Černochové by měla sněmovna kvůli tomuto problému svolat širší konferenci s účastí historiků i zástupců Ústavu pro studium totalitních režimů.
S prezidentem se v pondělí krátce sešel i předseda lidovců Pavel Bělobrádek, na lustrace ale řeč nepřišla. Nicméně KDU-ČSL zatím není k případnému Babišově působení ve vládě tak shovívavá jako sociální demokracie. „Pro mě to není komfortní situace, ale o tom, jestli v té vládě za takové situace budeme sedět, bude rozhodovat kolektivní orgán,“ tvrdí Bělobrádek.
Radek Schovánek, badatel, Reportéři ČT 25. 11. 2013:
„Po dvaceti pěti letech by ten zákon už dávno měl nahradit zákon o státní službě. Máme Národní bezpečnostní úřad, který dělá prověrky, a domnívám se, že tato norma, která takto plošně nerozlišuje tu míru zavinění, už dávno neměla v našem právním řádu být.“ (Více čtěte zde.)
Podívejte se, co zaznělo v pořadu Reportéři ČT
Bývalý důstojník tajné služby Andrej Kulha nicméně v neděli pro týdeník Euro prohlásil, že svazek, který má dokládat Babišovu spolupráci s StB, je zfalšovaný. Kulha měl v 80. letech minulého století spis na starosti. Šéf Agrofertu podle něj vědomým agentem nebyl. Kolegové prý svazek zmanipulovali, aby si ulehčili práci. Proti tomu se profesně ohradili odborníci na české straně.
Lustrační zákon měl krátce po revoluci personálně oddělit novou éru demokracie od osob, které byly spojeny s předchozím režimem. Vycházel přitom z dobového kontextu: zákonodárci ho schvalovali velmi rychle a bez hlubších znalostí komunistických archivů. Jako nevyhovující proto podle zákona stačí, pokud je člověk ve svazcích evidován. „Nastupoval nový režim, který se ještě nevyznal v archivech, a bylo nejjednodušší to rozhodnutí opřít jenom čistě o ten záznam v registru svazků,“ zmiňuje badatel a odborník na StB Radek Schovánek.
O Babišově spolupráci s StB informoval Ústav paměti národa, slovenská obdoba českého Ústavu pro studium totalitních režimů. Odkazoval se přitom na archivní svazky. Babiš se s ním nyní soudí. „Soud je zmanipulovaný, oni tam předkládají svědky, desítky svědků, takže ten soud může trvat tři roky nebo nevím jak dlouho,“ uvedl Babiš.
Osvědčení, které vydává ministerstvo vnitra, je dokladem, že lustrovaná osoba nebyla v období 1948 až 1989 příslušníkem StB, jejím vědomým spolupracovníkem, ale také vysokým funkcionářem KSČ, příslušníkem Lidových milicí nebo členem prověrkových komisí v letech 1948 a 1968. Pamatuje také na absolventy vysokých škol pro policisty a politické funkcionáře v bývalém SSSR.
