Praha - Právě 22. března 1808 zemřel spisovatel, novinář a nakladatel Václav Matěj Kramerius. Přestože jeho vlastní díla nevynikala originalitou ani uměleckými kvalitami, jeho jméno najdeme v každé učebnici dějin literatury. Populární čtivo, které coby nakladatel vydával, přispělo ve druhé polovině osmnáctého století ke kultivaci češtiny a jejímu rozšíření mezi obyčejnými lidmi. Kramerius se narodil 9. února 1753 do rodiny klatovského krejčího. Během studia na pražské filosofické fakultě se seznámil s Josefem Dobrovským, významnou osobností národního obrození. Ten měl na Krameriův další osud zásadní vliv. Jednak jej přivedl ke studiu staré české literatury a rovněž mu zprostředkoval práci u vlasteneckého sběratele a znalce starožitností rytíře Jana z Neuberka. V jeho rozsáhlé bibliotéce si Kramerius přivydělával jako knihovník a restaurátor, a tak si prohloubil znalost významných děl českého písemnictví.
Svou spisovatelskou dráhu Kramerius započal překlady, vydal také knížku básní. Pracoval v novinách a později založil své vlastní. Jako přílohy nebo jako samostatná dílka začal ve svém nakladatelství vydávat i knížky určené pro širokou veřejnost. Často šlo o oblíbené rytířské povídky či strašidelné příběhy nevalné umělecké hodnoty, které však vzbuzovaly zájem obyčejných lidí o čtení česky psané literatury.
Poněkud větší ambice měly Krameriem vydávané cestopisy a naučné knížky, které se snažily srozumitelným způsobem zprostředkovat svým čtenářům zajímavé informace a užitečné rady. Svá díla, ať již ta originální nebo překladová, psal češtinou, jejíž kvalita si vysloužila uznání i od samotného Josefa Dobrovského.
