Zemřel architekt Adolf Loos, průkopník evropského funkcionalismu

Kalksburg - Životní styl dvacátých a třicátých let je charakterizován přechodem z uměleckého přepychu ke strohé a vkusné formě. Nákladné stavby se již nevyznačují bohatostí a ladnými křivkami, nýbrž účelností a jednoduchým prostorem. Nejvýznamnějším směrem v architektuře se stává funkcionalismus, který získává pevnou tradici také v Čechách až do 70. let dvacátého století. Dne 10. prosince 1870 se v Brně rodí budoucí průkopník českého funkcionalismu Adolf Loos. Projektant s evropským renomé, jehož stavby mají pevné místo v učebnicích architektury, měl vztah ke stavitelství už od útlých let. Vyrůstal v rodině brněnského sochaře a kameníka. Po studiích na průmyslové škole v Liberci se usadil se svými spolupracovníky ve Vídni, kde začal projektovat soukromé i veřejné stavby. Právě Loosovy projekty patří k nejobdivovanějším památkám rakouské metropole.

Loos se po svém příchodu do Vídně v roce 1896 velmi záhy spřátelil s uměleckým kruhem vídeňské moderny. Začal projektovat obytné vily nejvýznamnějších Vídeňanů počátku 20. století. Jeho rukopis nesou bary, luxusní obchody i kavárny, včetně slavného Café museum.

Na rodnou vlast však nezanevřel a věnoval jí unikátní stavbu, jenž se díky jedinečnému architektonickému řešení stala Národní kulturní památkou a obdivovaným objektem několika generací odborníků. V roce 1928 až 1930 nechal bohatému pražskému podnikateli Františku Müllerovi vystavět v pražských Střešovicích vilu podle svého návrhu včetně interiéru. Podivně vyhlížející hranolovitá vila po složité rekonstrukci v 90. letech opět představila Loosův cit i genialitu. Prohlásil o ní, že jde o jeho nejhezčí stavbu.

Adolf Loos byl svým způsobem přesvědčený pragmatik. Přílišnou ornamentálnost označoval za zbytečnou a nahrazoval ji účelností. Architektura podle něj nepatří mezi umění, což ale neznamená, že nemá splňovat estetické ideály. I přes svérázné názory měl v soudobých uměleckých kruzích výrazný respekt a přátelil se s mnoha evropskými umělci. Jeden z vrcholných průkopníku funkcionalismu dokonal svůj bohatý život v Kalksburgu nedaleko Vídně 23. srpna 1933.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...