Z neznámých vojáků se stali známí hrdinové

Rousínov - Od konce druhé světové války uplynulo šedesát pět let a v Rousínově její oběti připomínaly pouze dva anonymní pomníky. To se teď změnilo. Ruská federace otevřela válečné archivy, které ukrývaly informace o obětech války. Až doposud byl skromný pomník v parku zasvěcen neznámým vojínům. Díky archivům se teď paní Irina z Ukrajiny dozvěděla, že oním neznámým vojínem, který zemřel při osvobozování města, je její dědeček Pavel Ziněvič. Na symbolické datum 27. dubna, kdy byl Rousínov osvobozen Rudou armádou, zvolila slavnostní odhalení nových jmen na pomníku.

Paní Irina se o tom, že její dědeček zahynul na frontě v Československu dozvěděla už od své babičky. Chybou v oznámení o smrti ze strany sovětských úřadů však neznala přesné město. Hledání jí navíc komplikovala situace s cestováním v Sovětském svazu. „U nás byla perestrojka, Česko a Slovensko se rozdělilo na dvě republiky a my ani přesně nevěděli, v které zemi hledat,“ objasnila Irina Něpomnjačšaja.

Situaci změnilo až otevření archivů Ruské federace po šedesáti letech od konce druhé světové války. Archiv se jmenuje Memorial a obsahuje na devět milionů jmen. „Stačí zadat jméno a ten Memorial nám vydá informace. Zobrazí kartu, kde je jméno člověka, odkud pochází, v jakém pluku sloužil a kde je pochován,“ vysvětlil fungování programu kronikář města Rousínova Karel Lochman. V programu paní Irina také objevila mapu města a v ní zakreslené místo, kde je postavený pomník. Když mapku s pomníkem porovnala s místy, kudy se pohybovala 81. gardová střelecká divize, zjistila, že se jedná o Rousínov.

2 minuty
Videoreprtáž Adama Faika
Zdroj: ČT24

Paní Irina je pravoslavného vyznání. Tím, že neznala přesné místo odpočinku svého dědečka, tak nemohla ani uctít jeho památku. Oficiálního odhalení pamětní desky se kromě ukrajinského a ruského konzula účastnil také pravoslavný kněz, který hrob posvětil. Paní Irina tak se svou rodinou chce každý rok zavítat do Rousínova, aby položila na pomník květiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...