Břeclav – Výstavu o temném období minulosti města připravilo Městské muzeum a galerie Břeclav. Expozice „Břeclav 1938 až 1945 – město pod hákovým křížem“ představuje vypjaté okamžiky konce první republiky, začlenění města do říšské župy Dolní Podunají i tragický osud břeclavské židovské komunity. Výstava bude veřejnosti přístupná v únoru a březnu.
Výstava ukazuje Břeclav pod nadvládou hákového kříže
Úvod expozice přináší svědectví o napjatém období konce první republiky. „Připomeneme i likvidaci pomníků a symbolů masarykovské republiky, kterou provedli okupanti společně s domácími Němci a kolaboranty již v prvních dnech a týdnech po záboru,“ popsala koncepci ředitelka Městského muzea a galerie Břeclav Alena Káňová. Právě v té době přestalo být město součástí svobodné republiky a bylo začleněno do říšské župy Dolní Podunají. Období okupace ukončilo v roce 1945 až osvobození města Rudou armádou.
Říšská župa Dolní Podunají
Říšská župa Dolní Podunají, německy Reichsgau Niederdonau, je název historického správního útvaru vytvořeného nacisty na obsazeném území Rakouska, v jihovýchodních Čechách, na jihu Moravy a části území Slovenska. Župa vznikla 1. května 1939 na základě zákona „o uspořádání správy ve Východní Marce“. Metropolí župy bylo město Kremže, nicméně župní správní orgány sídlily ve Vídni přejmenované na Velkou Vídeň (německy Gross-Wien). Župa přestala existovat v dubnu 1945, kdy její území dobyly jednotky sovětské Rudé armády. Dříve československá území byla navrácena obnovenému Československu.
Zdroj: Wikipedie
Výstava neopomíjí ani civilní život v okupovaném městě. „Ukážeme, jaká byla například situace ve školství, průmyslu, a věnujeme se i existenci zajateckých táborů, kterých bylo na katastru Břeclavi hned několik,“ uvedla Káňová. Expozice ve stručnosti zmiňuje i tragický osud břeclavské židovské komunity, jež byla před válkou jednou z největších Moravě.
Světlé stránky temné historie
Závěrečná část výstavy je věnována světlé stránce období okupace, a to protinacistickému odboji, do kterého se zapojila téměř stovka obyvatel Břeclavi. „Tito hrdinové postupně bojovali jak v západních československých jednotkách, tak i ve východní armádě generála Ludvíka Svobody. Čtyři břeclavští rodáci byli vysazeni na padácích do Protektorátu Čechy a Morava jako členové výsadkových skupin,“ dodala Káňová.
Židé v Břeclavi
Počátky židovského osídlení v nejjižnější části Moravy se datují do raného středověku. Komunita se do období před druhou světovou válkou rozrostla na jednu z největších na Moravě. V roce 1921 se k židovské národnosti přihlásilo 718 z celkového počtu 12 500 obyvatel. Konec staleté existence židovského osídlení Břeclavi přivodily tragické události 2. světové války. Velká část židovských obyvatel nacistický teror nepřežila. Po ukončení druhé světové války se už nepovedlo židovskou obci v Břeclavi obnovit. Většina přeživších Židů se postupně z Československa vystěhovala a našla svůj nový domov zejména v Izraeli.
Zdroj: stránky města Břeclav
Výstava vznikla ve spolupráci s Klubem vojenské historie Břeclav. Její součástí je i množství zbraní a vojenské výstroje nejen ozbrojených složek Československé republiky, ale také dalších armád bojujících ve druhé světové válce. Nechybí ani osobní věci vojáků. Vystavené exponáty pocházejí ze sbírek soukromých sběratelů, vojenského historického klubu a ze sbírek muzeí.
Vernisáž výstavy proběhne 31. ledna v 17:00. Expozice bude návštěvníkům přístupná až do 25. března, a to vždy od úterý do pátku od 10:00 do 17:00. O víkendech bude otevřeno od 10:00 do 13:00.