Washington - Od vynálezu písma zaznamenávali poznatky či vyprávění zpočátku ručně písaři. Trvalo to tak po dlouhá staletí. Společenská poptávka, která by vedla ke vzniku psacího stroje, tehdy neexistovala. Zřejmě první patent na jakousi "psací mašinu" byl vydán až počátkem 18. století. O více než 100 let později byl pak udělen patent na skutečný psací stroj. 23. července 1829 jej získal Američan William Austin Burt.
Psací stroje neměly sloužit jen písařům, ale i nevidomým
První patent spjatý s pozdější nezbytnou součástí kanceláře 20. století, odkud ji vytlačily až oblíbené textové editory počítačů, získal v roce 1714 jistý inženýr Henry Mill. Jednalo se o vynález „stroje nebo metody, jak vysazovat nebo přepisovat písmena jednotlivě nebo postupně za sebou jako při psaní, způsobem tak zřetelným a přesným, že se nedá odlišit od tisku“. Podstata Millova technického řešení se nedochovala, spočívala ale nejspíš v určitém systému razítek.
Zajímavostí je, že pokusy o konstrukci psacího stroje nebyly vedeny výhradně jen myšlenkou usnadnit práci písařům, vznikaly také jako mechanické pomůcky pro nevidomé. Těm měly umožnit vyjadřovat jejich pocity samostatně písemnou formou. První psací stroje vyrobené ve Francii byly určeny právě handicapovaným.
Originál Burtova stroje lehl popelem
Stroj z Burtovy dílny nesl název „typographer“ a jako základní materiál při jeho výrobě bylo použito dřevo. Originál sice lehl popelem při požáru patentového úřadu v roce 1836, nicméně časem vzniklo několik replik podle původního návrhu. Avšak ani tento vynález ještě nepředstavoval ideální variantu urychlení práce. Odhaduje se, že než byl vyroben skutečně funkční a efektivní psací stroj, vzniklo na pět desítek jeho více či méně úspěšných předchůdců.
Burt byl rodákem z Worcesteru ve státě Massachusetts, většinu svého života ale strávil v Michiganu. Kromě záliby ve vynálezech sestrojil například solární kompas, objevil také jedno z největších nalezišť železné rudy na území USA. V občanském povolání působil jako poštmistr a místní zákonodárce.
