Ve stopách pochodu smrti: Brno si připomíná 65 let od odsunu Němců

Brno/Pohořelice - Doslova ve stopách Němců odsunutých konci května 1945 se v sobotu už počtvrté vydali Brňané, kterým není tato temná kapitola dějin lhostejná. Po trase takzvaného pochodu smrti chtějí dojít až do Pohořelic a připomenout si tak tragický osud tisíců převážně starých lidí, žen a dětí, které z Brna živelně vyhnali čeští obyvatelé.

„Setkali se zde pamětníci i lidé, kteří se tímto tématem zabývají nebo se jich nějak dotýká. A šlo se po trase toho historického pochodu smrti přes Rajhrad, Ledce až do Pohořelic,“ shrnul plán dnešní pietní akce organizátor Jaroslav Ostrčilík.

Tak jako i v minulých letech, i sobotu přišli na sraz na Mendlově náměstí také ti, kteří odsun zažili. Evě Horákové bylo tehdy pět let, dnes vzpomíná: „Vybavuji si tu cestu, těch krámů odhozených … byli tam samí staří lidi, děcka … A já jsem tam viděla ležet i lidi. Lidi! A maminka říkala, že kdo nemohl, tak ho tam nechali.“

4 minuty
Pamětnice Eva Horáková vzpomíná na odsun v roce 1945
Zdroj: ČT24

Pamatuje si i to, jak jí a ostatním dětem pomohli sovětští vojáci. Naložili je na korbu nákladního auta a poslední část cesty Pohořelic je dovezli. „Maminka nám pak později řekla, že si tehdy prý myslela, že nás už neuvidí,“ vypráví sedmdesátnice. Její rodina se nakonec mohla z Pohořelic do Brna vrátit, zřejmě proto, že německé občanství měl jenom otec a maminka byla Češka. Doma je čekal úplně vyrabovaný byt. I přes hrůzné vzpomínky a počáteční nenávist českých obyvatel rodina v Brně zůstala.

Eva Horáková se s poválečnými událostmi už vyrovnala: „Když to člověk bere dneska dnešním rozumem, a uvědomí si, co se dělo na obou stranách, už se ani nemůže divit, že nás chtěli dát pryč,“ uvažuje. Jako dítě si ale strašlivý zážitek neuměla vysvětlit: když jsem byla malý děcko, myslela jsem si, že nás vyhnali Němci a jak jsem moudřela, tak jsem zjistila, že my jsme byli ti Němci," popisuje svůj dětský pohled na historii Eva Horáková. S ostatními účastníky vzpomínkového pochodu šla jen kousek z centra Brna. Jak přiznává, ve svém věku by cestu do Pohořelic už nezvládla.

Pochod smrti

V noci z 30. na 31. května 1945 začali především zaměstnanci brněnské Zbrojovky shromažďovat německé obyvatele Brna. Ti se pak museli bez jakýchkoli prostředků, jídla nebo pití vydat směrem k rakouským hranicím. Odhaduje se, že z Brna tehdy odešlo až 25.000 Němců. Převážně přitom šlo o starší lidi, ženy nebo děti, protože většina mužů byla v armádě. Podle pamětníků panovaly během odsunu velmi tvrdé podmínky a o život přišlo i několik tisíc lidí. Oficiální prameny přitom uvádějí pouze tři oběti. Mnoho účasníků pochodu zemřelo v táboře v Pohořelicích, kde se nakazili břišním tyfem nebo úplavicí.

„Většinou se nás tady na Mendlově náměstí sejde tak dvacet až třicet, z toho se kolem deseti patnácti vydá přímo na pochod a dojde nás tak pět, možná sedm,“ shrnuje zkušenosti z minulých let organizátor akce Jaroslav Ostrčilík.

V sobotu se k desetičlenné skupině pochodujících připojil i Němec Gerd Hanak: „Už jsem jednou sám šel celou trasu pochodu až do Pohořelic. V mém městě v Německu organizujeme každý rok pochod k připomínce událostí v Dachau a to, co se stalo v Brně, je podle mého názoru také hodné připomenutí,“ vysvětluje Hanak, proč se v sobotu do Brna vypravil. „Musíme se těmito událostmi zabývat, už jenom proto aby se něco podobného už nikdy neopakovalo. To je podle mne to nejdůležitější,“ zamýšlí se Hanak a přitakává mu i Jaroslav Ostrčilík. Podle něj podobné akce prolamují bariéru mlčení, která poválečné zacházení s Němci obestírá.

„Někteří, kteří to zažili totiž mají dodnes strach o tom mluvit, bojí se, že je ještě někdo bude perzekuovat, ale tady mají možnost nějakým způsobem si připomenout, co se stalo,“ dodává Ostrčilík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...