Praha - Poštovní muzeum v Revoluční ulici dnes slaví další výročí svého založení. Jeho sbírky, z nichž část se nachází ve Vyšším Brodě, čítají na milion předmětů. Návštěvník v nich může obdivovat nejen první nalepovací poštovní známku světa - Penny Black, ale i unikátní modré Merkury - první novinové poštovní známky světa z roku 1851. V týž den, kdy vzniklo poštovní muzeum, byla vytištěna i první československá známka. Její hodnota se dnes pohybuje v řádech milionů korun.
Poštovní muzeum původně sídlilo v pražském Karolinu a v roce 1933 se přestěhovalo do bývalého kláštera benediktinek na Smíchově, kde expozici vévodilo první československé letadlo dopravující poštu. V roce 1976 byla otevřena pobočka v bývalém opatství cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě.
V roce 1988 se pražská část přestěhovala na současnou adresu v ulici Nové mlýny do Vávrova domu. Pozoruhodný je i interiér budovy, který je od poloviny 19. století vyzdoben nástěnnými malbami od romantického krajináře Josefa Navrátila.
Poštovní muzeum nabízí dvě stálé expozice - známkové tvorby Československa, České republiky a některých dalších zemí a v pobočce ve Vyšším Brodě pak dokumenty z historie poštovnictví od roku 1526 do současnosti.
Raritou muzea jsou známky, které byly sice vytištěny, ale nikdy nebyly vydány z politických důvodů (např. známka z roku 1968 věnována sjezdu KSČ, která ale po zásahů okupačních vojsk nebyla vydána či známky připravené k Československé reprezentaci na Olympiádě v Los Angeles, kam nakonec sportovci z politických důvodů nejeli). Ve Vyšším Brodě jsou k vidění mimo jiné i sbírky poštovních kočárů a poštovních schránek.
Ve stejný den, kdy vzniklo muzeum, byla natištěna i první československá známka. Na ní byly Hradčany, odvěký symbol české státnosti, a za nimi slunce národní svobody. Autorem motivu Hradčan v lunetě se stal secesní malíř Alfons Mucha. Známka byla vytvořena v tiskárně České grafické unie v Praze metodou knihtisku. Její hodnota se pohybuje v řádech milionů korun.
