Pasivním domům se daří především na jižní Moravě

Brno - Zaplatit za celoroční vytápění domu méně než pět tisíc korun? Sen nejednoho majitele. Náklady na výstavbu nízkoenergetického domu jsou přitom často jen o deset procent vyšší než u klasické stavby. Ačkoliv se pasivní domy podílí na celkové výstavbě jen jedním procentem, nejvíce se jim daří na jižní Moravě a Plzeňsku.

Každý rok vyroste v České republice asi stovka nových pasivních domů. Oproti Rakousku nebo Německu je to ale stále zanedbatelné číslo. „Vládne tu neznalost, a to jak na straně investorů, tak i na straně firem, projektantů či architektů,“ myslí si stavitel pasivních domů Martin Konečný.

Co je to pasivní dům?

Pasivní dům musí splnit několik kritérií, aby získal certifikát, a mohl tak užívat označení pasivní dům.

  • roční potřeba tepla na vytápění musí být menší než 15 kWh na m² obytné plochy
  • roční potřeba primární energie nesmí přesáhnout 120 kWh na m² obytné plochy
  • budova musí být neprůvzdušná, když dojde ke snížení tlaku v budově oproti venkovní atmosféře (o 50 pascalů), může být infiltrováno max. 60 procent objemu vzduchu v budově

Energeticky úsporným domům se daří hlavně na jižní Moravě nebo na Plzeňsku. V případě Jihomoravského kraje je to především zásluhou dobrých klimatických podmínek. Celkem je v republice na pět stovek nízkoenergetických staveb, většinou rodinných domů. Už se ale objevují i rozsáhlejší projekty, jako jsou například domov pro seniory v Modřicích nebo konferenční a ubytovací centrum v Hostětíně. Pasivní budovy škol či hotelů se ve světě začaly objevovat už před dvaceti lety, první podobná stavba u nás vyrostla až v roce 2004.

2 minuty
Hovoří stavitel pasivních domů Martin Růžička
Zdroj: ČT24

Druhy energeticky úsporných domů

Pasivní dům není jediným druhem energeticky úsporných staveb. Existuje jich celá řada:

  • Nízkoenergetický dům byl předchůdcem pasivního domu. Při stavbě jsou na něj kladeny nižší nároky než na dům pasivní, proto nemusí splňovat tak přísná kritéria pro energetickou úspornost.
  • Nulový dům je naopak náročnější variantou pasivního domu, který je technologicky vybaven tak, aby čerpal veškerou energii jen z místních zdrojů.
  • Aktivní dům klade důraz na životní prostředí a vnitřní klima domu. To má být díky použitým materiálům zdravější. Svou roli hraje i dostatečný přísun světla a čerstvého vzduchu.

Nízkoenergetickému stavitelství má napomáhat i nový projekt Cesty na zkušenou, který nabízí studentům stavebních fakult možnost vyrazit na praxi do firem, které se pasivním stavbám věnují. „Třeba v Dolním Rakousku, které je naší nejbližší zemí, se s energeticky úspornými stavbami, pasivními domy a nulovými domy můžeme setkat,“ vysvětlil děkan Fakulty architektury VUT Brno Josef Chybík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...