Mecenáška zdobící Moravskou galerii

Už šestou výstavu cyklu Sběratelé a mecenáši připravila Moravská galerie v Brně do Místodržitelského paláce. Nejnovější díl je ve výstavním prostoru zvaném Kabinet věnován významné brněnské sběratelce Marii Richterové (1927-2011) a díla, která shromáždila  a věnovala největšímu moravskému muzeu umění, je tady možné obdivovat až do 9. září.

V poslední době se více než často hovoří o podpoře umění v nejširším slova smyslu. Zdůrazňují se také příklady starých šlechtických mecenášů a nejrůznějších projevů filantropie ze starých časů.  A přitom nová brněnská komorní výstava ukazuje, že dobrodinci nepatří jenom do stavů staré bohaté šlechty, panovníků či duchovenstva. Ukazuje se, že mimořádné persony, které svojí soustavnou sběratelskou činností rozšířily unikátní sbírky Moravské galerie, mohou být od nás v čase vzdáleny jen nepatrně. To znamená nejen výraz dobrodiní, ale vlastně také jakýsi příklad pro druhé.

Tím mohla být nejen pro mecenáše brněnská lékařka, milovnice umění a sběratelka Marie Richterová, která rozšířila sbírky Moravské galerie v Brně například o dílo od Mikuláše Medka, velmi vzácný drobný miniaturní portrét od francouzského akademika 18. století Hyacinthe Rigauda či soubor historických palných zbraní. A jak se snaží pořadatelé zdůraznit, v kolekci darovaných předmětů z oblasti volného umění i uměleckého řemesla  jde zároveň o poctu jedné z nejštědřejších donátorek posledních let.

  • Hyacinthe Rigaud - Podobizna Catherine-Marie de Gendre zdroj: archiv Moravské galerie v Brně
  • Moravský řezbář, Světice s knihou zdroj: archiv Moravské galerie v Brně

Známá lékařka, která loni zemřela, věnovala galerii řadu cenných děl. Její kolekce ukazuje, že sbírat se dá nejen nákupem u starožitníků, ale respektované sběratelce někteří umělci sami darovali svá díla. Častokrát to byly také dary od vděčných pacientů. Marie Richterová, která se narodila roku 1927 v Horšovském Týně, vyrůstala od svých sedmi let v Brně. A právě tady od padesátých let minulého století působila jako známá lékařka. Nakonec pracovala jako dlouholetá primářka oddělení Kliniky infekčních chorob ve Fakultní nemocnici v Brně-Bohunicích.

A jak ukazuje soubor vystavených uměleckých předmětů a starožitností, který Richterová za života shromáždila, jde skutečně o pozoruhodnou kolekci. Jsou to pozoruhodná díla gotického sochařství, ale také barokní i moderní malby, volné grafiky či ukázky uměleckého řemesla. Za jeden z nejvzácnějších předmětů z věnovaného konvolutu kurátoři právem považují vzpomínaný drobný miniaturní portrét od francouzského akademika 18. století Hyacinthe Rigauda.

Na sklonku svého života, v roce 2002, se doktorka Richterová rozhodla výběr nejhodnotnějších kusů z vlastní sbírky věnovat Moravské galerii v Brně. Stala se tak příkladem uměnímilovné ženy, která si ovšem svoje poklady neschovává se sobeckou zálibou toliko pro vlastní potěchu, ale dovolí, aby se z nich mohli těšit i ostatní lidé. Richterová se tak stala příkladem osvícené mecenášky v době, kdy jsou podobná gesta spíše výjimkou. Jak krásnou, lze dlouhodobě vidět v Místodržitelském paláci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...