Praha - Mezinárodní den žen (MDŽ) je původem socialistický svátek oslavy žen a boje za jejich rovnoprávnost, konaný každoročně 8. března. Připomíná odvahu amerických švadlen, které 8. března 1908 v New Yorku vyšly do ulic a požadovaly volební právo, lepší pracovní podmínky a zákaz práce dětí. Mnohé za to byly propuštěny ze zaměstnání. V České republice, respektive v Československu, byl tento ve světě uznávaný svátek zdiskreditován komunistickým režimem a po roce 1989 proto opomíjen.
Za počátek tohoto svátku se považuje hned několik událostí. První zmínka se objevuje už v roce 1857, kdy ve Spojených státech v březnu stávkovaly ženy pracující v textilních továrnách (takzvané „garment workers“) za zlepšení pracovních podmínek.
Stávka newyorských švadlen
Následujících více než padesát let se žádné významnější akce nekonaly, až právě v roce 1908 se opět v březnu švadleny v New Yorku rozhodly stávkovat. V průvodu městem více než 15 tisíc žen požadovalo zkrácení pracovní doby, lepší platové podmínky, hlasovací práva a ukončení zaměstnávání dětí. Stávka se nesla pod heslem „chléb a růže“, kdy chléb symbolizoval ekonomické jistoty a růže lepší kvalitu života. V květnu téhož roku rozhodla Socialistická strana USA, že Národní den žen připadne na poslední únorovou neděli. První Národní den žen byl takto slaven v roce 1909 a oslavy v tento den pokračovaly až do roku 1913.
A jak jsme se dostali k MDŽ
Na první mezinárodní ženské konferenci Druhé internacionály v Kodani v srpnu 1910 prosadila německá socialistka Clara Zetkinová pořádání mezinárodního svátku, tehdy ještě bez určení pevného data. V následujícím roce, tedy právě před sto lety, se poprvé slavil MDŽ v Rakousko-Uhersku, v Dánsku, v Německu a ve Švýcarsku - oslavy ovšem připadly na 19. března - na 8. březen se MDŽ přesunul v roce 1913.
Původní datum - 19. březen - bylo zvoleno podle roku 1848, kdy údajně pruský král slíbil, ale později nedodržel, zavedení řady práv, včetně volebního práva pro ženy. Na 8. březen byl svátek přesunut zřejmě jako připomínka průvodu New Yorkem z roku 1908.
Konečné datum přišlo až z Ruska
Ruské ženy si svůj svátek poprvé připomněly už v roce 1913. V následujícím roce se po celém světě konaly zhruba v období kolem 8. března různé protestní akce proti válce. Určujícím byl ale studený únorový čtvrtek 1917, kdy v Petrohradě vyšly ženy do ulic pod heslem „chléb a mír“ a spustily jednu z revolucí roku. Zhruba týden poté byl ruský car donucen abdikovat a prozatímní vláda mimo jiné schválila i volební právo ruským ženám. Tento historický čtvrtek připadl na 23. únor juliánského kalendáře, což odpovídalo 8. březnu kalendáře gregoriánského. Tím se nakonec Mezinárodní den žen ustálil na 8. březnu.
Svátek se rychle rozšířil, jeho obsah kolísal od politického a feministického protestu po apolitickou socialistickou obdobu Svátku matek. Posledním významným milníkem se stal rok 1975, kdy MDŽ oficiálně uznala OSN. V důsledku toho jej následně přijaly mnohé národní vlády, jež o jeho existenci neměly dříve tušení.
