Federální shromáždení přijalo Listinu základních práv a svobod spolu s ústavním zákonem č. 23/1991 Sb. 9. ledna 1991. Po rozpadu federativní republika byla republikována usnesením České národní rady č. 2/1993 a stala se součástí ústavního pořádku ČR. V roce 1998 byla novelizována ústavním zákonem č.162/1998 Sb. Listina nebyla vytvořena žádným zákonodárným sborem, a proto její původ označujeme jako přirozenoprávní. Tento charakter listiny má za následek to, že není možné ji zákonem zrušit či výrazně omezit.
Listina základních práv a svobod se stala součástí ústavního řádu ČSFR
Listina deklaruje základní principy demokratického právního státu. Základní principy spočívají v rovnosti lidí v právu a důstojnosti, v právu na život, v nedotknutelnosti osoby a zákazu mučení, fyzickou svobodu lidí, práva na vzdělání, hospodářských, shromažďovacích a slučovacích práv apod.
Listina zavazuje jak státy, tak i jejich občany k respektování výše zmíněných práv. Ochraňování této listiny má však na starosti především stát a jeho orgány. Listina ani ústava totiž nevykládají listinu jednotně a tak není zřejmé, nakolik jsou povinni k zajištění základních lidských práv a svobod také jednotlivci.