Federální shromáždení přijalo Listinu základních práv a svobod spolu s ústavním zákonem č. 23/1991 Sb. 9. ledna 1991. Po rozpadu federativní republika byla republikována usnesením České národní rady č. 2/1993 a stala se součástí ústavního pořádku ČR. V roce 1998 byla novelizována ústavním zákonem č.162/1998 Sb. Listina nebyla vytvořena žádným zákonodárným sborem, a proto její původ označujeme jako přirozenoprávní. Tento charakter listiny má za následek to, že není možné ji zákonem zrušit či výrazně omezit.
Listina deklaruje základní principy demokratického právního státu. Základní principy spočívají v rovnosti lidí v právu a důstojnosti, v právu na život, v nedotknutelnosti osoby a zákazu mučení, fyzickou svobodu lidí, práva na vzdělání, hospodářských, shromažďovacích a slučovacích práv apod.
Listina zavazuje jak státy, tak i jejich občany k respektování výše zmíněných práv. Ochraňování této listiny má však na starosti především stát a jeho orgány. Listina ani ústava totiž nevykládají listinu jednotně a tak není zřejmé, nakolik jsou povinni k zajištění základních lidských práv a svobod také jednotlivci.
