Listina základních práv a svobod se stala součástí ústavního řádu ČSFR

Federální shromáždení přijalo Listinu základních práv a svobod spolu s ústavním zákonem č. 23/1991 Sb. 9. ledna 1991. Po rozpadu federativní republika byla republikována usnesením České národní rady č. 2/1993 a stala se součástí ústavního pořádku ČR. V roce 1998 byla novelizována ústavním zákonem č.162/1998 Sb. Listina nebyla vytvořena žádným zákonodárným sborem, a proto její původ označujeme jako přirozenoprávní. Tento charakter listiny má za následek to, že není možné ji zákonem zrušit či výrazně omezit.

Listina deklaruje základní principy demokratického právního státu. Základní principy spočívají v rovnosti lidí v právu a důstojnosti, v právu na život, v nedotknutelnosti osoby a zákazu mučení, fyzickou svobodu lidí, práva na vzdělání, hospodářských, shromažďovacích a slučovacích práv apod.

Listina zavazuje jak státy, tak i jejich občany k respektování výše zmíněných práv. Ochraňování této listiny má však na starosti především stát a jeho orgány. Listina ani ústava totiž nevykládají listinu jednotně a tak není zřejmé, nakolik jsou povinni k zajištění základních lidských práv a svobod také jednotlivci.           

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...