Brno - Nejstarší klášter na Moravě v Rajhradě u Brna slaví 960 let od svého vzniku. Klášter byl už v 11. století centrem vzdělanosti a kultury na Moravě. Za minulého režimu se ale proměnil doslova v ruinu. Díky Jihomoravskému kraji a takzvaným norským fondům se teď postupně vrací do původního stavu.
Když v roce 1998 slavili v Rajhradském klášteře poslední kulaté výročí, mohla si místní mnišská komunita i návštěvníci jen připomínat jeho zašlou slávu. Nejstarší klášter na Moravě, který založili benediktíni v roce 1045, byl v naprosto dezolátním stavu. „Devastace klášterních budov začala po roce 1948, kdy odešli mniši a nahradila je armáda, která ho využívala čistě pro svoje účely a zřídila tam skladiště,“ přibližuje novodobý osud kláštera Martin Čihalík z brněnského Národního památkového ústavu. „Klášter sám o sobě by se mohl jen těžce vzpamatovat, pokud by tam nebyla vstřícnost například z krajského úřadu,“ říká převor Augustin Gazda.
Významně pomohl i přípěvek z norských fondů. Rajhradský klášter se tak dočkal generální opravy střech severního křídla, historického schodiště a expozice památníku písemnictví. Ten tady za podpory Jihomoravského kraje založilo v roce 2005 Moravské zemské muzeum. Do jedné z nejkrásnějších moravských klášterních knihoven se tak vrátilo 65 tisíc svazků knih. Součástí je také depozitář a badatelna muzea. Prostory pronajali benediktíni Jihomoravskému kraji na padesát let. „V dnešní době je nesmírně důležité, aby kláštery komunikovaly s úřady, s veřejností. Kláštery nejsou pusté ostrovy. Úkolem nás benediktínů je toto místo stále opatrovat jako místo duchovní kontinuity, která tu trvá už 960 let,“ uvádí převor Gazda.
Rajhradský klášter, který už od svého založení v 11. století platil za centrum vzdělanosti na Moravě, se tak pomalu navrací ke své slavné minulosti. Ta je ale ještě daleko. Opravit potřebuje celé západní křídlo, na které se peníze zatím nenašly.
