Brno – Ve vile Tugendhat dnes ráno pracovaly desítky lidí a dva jeřáby na tom, aby se podařilo zasklít zadní terasu této funkcionalistické památky. Původně měla mít vila nová skla už 3. září, jenže tehdy skleněné tabule dorazily po cestě z belgické továrny popraskané a musely se znovu vyrobit. Vila se opravuje rok, první návštěvníci se dovnitř podívají příští rok na jaře.
Druhý pokus vyšel: Vila Tugendhat má zasklenou terasu
Vila Tugendhat potřebovala speciální sklo, které dokáže vyrobit kvůli specifickým požadavkům jen několik firem v celé Evropě. Památkaři zvolili výrobce z Belgie, který nejvíce vyšel vstříc jejich nárokům. Nová skla jsou kopií původních ze 30. let minulého století – jsou vysoká tři metry, šířka se u jednotlivých tabulí mění od 4,5 do 5 metrů a jejich tloušťka je pouhý jeden centimetr.
„Při zadávaní zakázky jsme vycházeli z archivního průzkumu u původního výrobce z Chudeřic nedaleko Teplic, kde jsme našli popis smlouvy z roku 1929–1930. Pomohlo nám i to, že jsme při výkopových pracích objevili úlomky původního skla,“ popsala správkyně vily Iveta Černá. Úlomky skla prošly několika analýzami, které určily jejich složení a napověděly, které ze dnes vyráběných skel má nejpodobnější složení.
O původní skla přišla vila už v roce 1944, když po náletu na Brno tlaková vlna okna vyrazila. Přežilo jen jediné, které bylo v době náletu zasunuté v ocelovém pouzdře. „Po náletu nahradili velké jednolité tabule menší tabulky, jejichž slepením vznikla požadovaná velikost. Mělo to být provizorní řešení, ale až v roce 1986 je nahradila velkoplošná skla. Ale i ta byla uprostřed slepená,“ uvedla Černá s tím, že do úplně původní podoby se vrací až nyní, po 67 letech.
Za narušenou statiku částečně mohla zchátralá kanalizace pod vilou
„Příčinou narušené statiky byla kanalizace, která byla v některých místech uložená přímo pod vilou. Nejvíce byla narušená statika u zahradní terasy se schodištěm vedoucím na zahradu. Opravy byly velmi náročné, protože bylo nutné nadzvednout stropní desku a narovnat značně pokřivené ocelové sloupy pod terasou,“ vysvětlila Černá.
Sklo není jediný materiál, který do vily putoval z ciziny. Například linoleum podle původního vzorku a staré receptury vyrábí německá firma, pro travertin, kterým je vila doslova obložená, se jelo do lomů poblíž Říma a ebenové dýhy sem dorazily dokonce až z Malajsie.
V následujících týdnech budou dokončeny interiérové omítky, díky zasklení budou moci uvnitř začít pracovat i restaurátoři dřeva, kteří si dosud mobilní nábytek odváželi a restaurovali jej ve svých dílnách. Opravy potrvají do konce roku, v lednu pak vilu Tugendhat čeká kolaudace. Návštěvníkům se znovu otevře na jaře.