Druhý pokus vyšel: Vila Tugendhat má zasklenou terasu

Brno – Ve vile Tugendhat dnes ráno pracovaly desítky lidí a dva jeřáby na tom, aby se podařilo zasklít zadní terasu této funkcionalistické památky. Původně měla mít vila nová skla už 3. září, jenže tehdy skleněné tabule dorazily po cestě z belgické továrny popraskané a musely se znovu vyrobit. Vila se opravuje rok, první návštěvníci se dovnitř podívají příští rok na jaře.

Vila Tugendhat potřebovala speciální sklo, které dokáže vyrobit kvůli specifickým požadavkům jen několik firem v celé Evropě. Památkaři zvolili výrobce z Belgie, který nejvíce vyšel vstříc jejich nárokům. Nová skla jsou kopií původních ze 30. let minulého století – jsou vysoká tři metry, šířka se u jednotlivých tabulí mění od 4,5 do 5 metrů a jejich tloušťka je pouhý jeden centimetr.

„Při zadávaní zakázky jsme vycházeli z archivního průzkumu u původního výrobce z Chudeřic nedaleko Teplic, kde jsme našli popis smlouvy z roku 1929–1930. Pomohlo nám i to, že jsme při výkopových pracích objevili úlomky původního skla,“ popsala správkyně vily Iveta Černá. Úlomky skla prošly několika analýzami, které určily jejich složení a napověděly, které ze dnes vyráběných skel má nejpodobnější složení.

O původní skla přišla vila už v roce 1944, když po náletu na Brno tlaková vlna okna vyrazila. Přežilo jen jediné, které bylo v době náletu zasunuté v ocelovém pouzdře. „Po náletu nahradili velké jednolité tabule menší tabulky, jejichž slepením vznikla požadovaná velikost. Mělo to být provizorní řešení, ale až v roce 1986 je nahradila velkoplošná skla. Ale i ta byla uprostřed slepená,“ uvedla Černá s tím, že do úplně původní podoby se vrací až nyní, po 67 letech.

Za narušenou statiku částečně mohla zchátralá kanalizace pod vilou

„Příčinou narušené statiky byla kanalizace, která byla v některých místech uložená přímo pod vilou. Nejvíce byla narušená statika u zahradní terasy se schodištěm vedoucím na zahradu. Opravy byly velmi náročné, protože bylo nutné nadzvednout stropní desku a narovnat značně pokřivené ocelové sloupy pod terasou,“ vysvětlila Černá.

Sklo není jediný materiál, který do vily putoval z ciziny. Například linoleum podle původního vzorku a staré receptury vyrábí německá firma, pro travertin, kterým je vila doslova obložená, se jelo do lomů poblíž Říma a ebenové dýhy sem dorazily dokonce až z Malajsie.

V následujících týdnech budou dokončeny interiérové omítky, díky zasklení budou moci uvnitř začít pracovat i restaurátoři dřeva, kteří si dosud mobilní nábytek odváželi a restaurovali jej ve svých dílnách. Opravy potrvají do konce roku, v lednu pak vilu Tugendhat čeká kolaudace. Návštěvníkům se znovu otevře na jaře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...