Cukrovarník Bedřich Frey byl první, kdo měl v Praze telefon

Praha – Průmyslová revoluce přinesla lidstvu mnoho nových vynálezů. Jedním z nich byl telefon. Patent na tento vynález přihlásil v roce 1876 Američan skotského původu Alexander Bell a pouhý rok poté, byl vynález prezentován v Praze. Netrvalo nikterak dlouho a v roce 1881 byly v Čechách zavedeny první telefonní linky. Tou první v Praze byla linka zavedená 21. května mezi bytem podnikatele Bedřicha Freye a kanceláří jeho vysočanského cukrovaru. Podle dostupných informací se ale Frey stal až druhým uživatelem telefonu v Čechách. Zhruba o měsíc jej předstihl majitel dolu v Ledvicích na Teplicku Richard Hartmann, který si nechal zřídit telefonické spojení s více něž dva kilometry vzdáleným nádražím v Duchcově.

Frey a Hartmann, průkopníci telefonie v Česku, měli ale záhy řadu následovníků. Již v srpnu 1882 byla v Praze otevřena první telefonní ústředna. Tu zřídil majitel první koncese Jan Palacký, syn historika Františka Palackého, se společníky. Začínal s desítkou předplatitelů. V roce 1884 Palackého Pražské podnikatelství pro telefon převedlo telefonní koncesi na londýnskou společnost Telephone Construction and Maintenance Company Limited, která v té době již měla koncesi pro Plzeň a Liberec.

Tato telefonní síť byla v roce 1888 převedena na společnost Telephone Company of Austria. Rok 1892 přinesl rozhodnutí o zestátnění telefonních služeb a vznikl c. k. Poštovní a telegrafní úřad a dnem 1. ledna 1893 převzala telefonní ústředny v Praze, Brně a Plzni Státní správa telegrafní. V témže roce už měla pražská ústředna 1051 stanic. V té době se telefonovalo i meziměstsky, když premiéru měly v roce 1888 Ústí nad Labem a Teplice. O rok později spojil telefon i Prahu s centrem mocnářství Vídní. Rozšířením meziměstské ústředny byla Praha od roku 1896 připojena na evropskou telefonní síť.

Ačkoli se telefonování slibně rozvíjelo, bylo stále výsadou movitějších vrstev. Původně se totiž platilo takzvané dálkovné (podle délky vedení), staničné (pronájem přístroje), převodné (přepojování) a hovorné (podle délky hovoru). Podle internetového deníku Mobil.cz stál v roce 1896 tříminutový hovor tolik, co litr vína, dva metráky uhlí nebo metr látky.

Další změny přinesl rozpad rakousko-uherské monarchie a vznik Československa v roce 1918, kdy bylo zřízeno ministerstvo pošt, telegrafu a telefonu. V té době měla pražská ústředna 8214 stanic. V následujících letech dorazil telefon do většiny českých a moravských měst. Roku 1925 odstartovala stavba dálkového telefonního kabelu z Prahy do Bratislavy přes Kolín a Brno. Telefonní spojení se zámořím bylo navázáno o tři roky později. Úplná telefonizace tehdejšího Československa byla dokončena až v roce 1953, kdy se přístroj objevil i ve slovenské obci Krajná Bystrá, která byla poslední bez telefonního spojení.

  • Telefon autor: ČT24, zdroj: www.muzeumspotrebicu.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1574/157353.jpg
  • Husákova přímá linka s Kremlem autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2548/254777.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...