Bagdád - Jeden z nejhorších chemických útoků proti civilnímu obyvatelstvu v moderní historii má na svědomí vláda iráckého prezidenta Saddáma Husajna. V posledním roce irácko-íránské války zaútočila 16. března 1988 irácká letadla s chemickými zbraněmi na kurdské městečko Halabdža u íránských hranic. Výsledkem útoku bylo 5000 mrtvých a 10 000 zraněných, z velké části žen a dětí.
Podle mezinárodní humanitární organizace Human Rights Watch (HRW) se jednalo o akt genocidy. Chemický útok na Halabdžu, ležící asi 240 kilometrů severovýchodně od Bagdádu a 15 kilometrů od íránské hranice, byl spojen s likvidační operací Anfál (Kořist) bagdádského režimu proti Kurdům na severu Iráku v letech 1987-1988, při které zahynulo přes 180 tisíc osob.
Chemické nálety na Halabdžu začaly podle svědků 16. března 1988 v podvečer a trvaly celou noc. Na městečkem se vznášely bílé, černé a žluté mraky až do výšky 50 metrů. Při útoku byl pravděpodobně použit hořčičný plyn a nervové plyny jako sarin, tabun a VX.
Američané původně z útoku vinili Írán, později však byla prokázána vina irácké vlády. Saddám sice během procesu souhlas s užitím chemických zbraní v Halabdže popíral, nicméně se objevilo několik dokumentů, které to potvrzují. Například v roce 1987 žádala irácká zpravodajská služba povolení od prezidenta k užití hořčičného plynu a nervových plynů proti Kurdům. Další dokument obsahoval Saddámovu odpověď, která nařizovala armádě vzít v potaz možnost „náhlého útoku“ při použití takových zbraní. Vnitřní zpráva irácké vojenské rozvědky potvrdila, že dostala souhlas k použití „zvláštních zbraní“ proti Kurdům. Samostatný soudní proces za užití chemických zbraní v Halabdže zatím v Iráku nezačal.
