Havana - Fidel Castro, který vedl Kubu téměř 50 let (svou funkci opustil 19. únpra 2007), stále pro mnoho Kubánců zůstává „líder máximo“ a jeho slova jsou pro ně zákon i přesto, že v kubánských vězeních stále trpí přes 300 politických vězňů a fronty na základní potraviny jsou na tomto karibském ostrově běžnou záležitostí.
Charismatický revolucionář, přezdívaný El comandante, si davy příznivců získal nejen bojem proti imperialismu, pod hesly "Vlast nebo smrt!", ale i osobním kouzlem. Mnozí mají ještě v paměti obraz, když v lednu 1959 triumfálně vjížděl do Havany jako šarmantní mladý partyzán a na ramenou mu seděly dvě holubice (prý znamení afrokubánských bohů orišů).
Pro talentovaného řečníka nebylo v 50. letech minulého století až tak obtížné získat si srdce davu. V té době byla totiž Kuba rájem amerických investic i turistů, kteří se jezdili bavit do havanských nevěstinců, zatímco většina venkovského obyvatelstva žila v chatrčích ze dřeva a bláta. Kuba byla sice třetí v příjmech na hlavu ze zemí Latinské Ameriky, ale mezi obyvateli panovaly extrémní rozdíly. Tehdy vtrhl na politické kolbiště „advokát chudých“ Fidel Castro, který dal časem nezaměstnaným práci a lepší bydlení, bezplatné zdravotnictví i další služby a odstranil zhruba 25procentní negramotnost.
Syn plantážníka, původem ze španělské Galicie, a jeho kuchařky Fidel Castro Ruz se už jako student práv v Havaně politicky angažoval, a to nejen na Kubě. Například v roce 1947 se účastnil neúspěšného pokusu o svržení diktatury v Dominikánské republice, rok nato stanul na barikádách v Bogotě. V té době se i oženil s Mirthou Díazovou, s níž má syna Fidelita (jaderného fyzika) a s níž se po sedmi letech rozvedl. Později zplodil Castro ještě minimálně pět synů a dceru, která v roce 1993 emigrovala do USA.
