Castro byl jmenován předsedou nové „revoluční vlády“

Havana - Fidel Castro, který vedl Kubu téměř 50 let (svou funkci opustil 19. únpra 2007), stále pro mnoho Kubánců zůstává „líder máximo“ a jeho slova jsou pro ně zákon i přesto, že v kubánských vězeních stále trpí přes 300 politických vězňů a fronty na základní potraviny jsou na tomto karibském ostrově běžnou záležitostí.

Charismatický revolucionář, přezdívaný El comandante, si davy příznivců získal nejen bojem proti imperialismu, pod hesly "Vlast nebo smrt!", ale i osobním kouzlem. Mnozí mají ještě v paměti obraz, když v lednu 1959 triumfálně vjížděl do Havany jako šarmantní mladý partyzán a na ramenou mu seděly dvě holubice (prý znamení afrokubánských bohů orišů). 

Pro talentovaného řečníka nebylo v 50. letech minulého století až tak obtížné získat si srdce davu. V té době byla totiž Kuba rájem amerických investic i turistů, kteří se jezdili bavit do havanských nevěstinců, zatímco většina venkovského obyvatelstva žila v chatrčích ze dřeva a bláta. Kuba byla sice třetí v příjmech na hlavu ze zemí Latinské Ameriky, ale mezi obyvateli panovaly extrémní rozdíly. Tehdy vtrhl na politické kolbiště „advokát chudých“ Fidel Castro, který dal časem nezaměstnaným práci a lepší bydlení, bezplatné zdravotnictví i další služby a odstranil zhruba 25procentní negramotnost.

Syn plantážníka, původem ze španělské Galicie, a jeho kuchařky Fidel Castro Ruz se už jako student práv v Havaně politicky angažoval, a to nejen na Kubě. Například v roce 1947 se účastnil neúspěšného pokusu o svržení diktatury v Dominikánské republice, rok nato stanul na barikádách v Bogotě. V té době se i oženil s Mirthou Díazovou, s níž má syna Fidelita (jaderného fyzika) a s níž se po sedmi letech rozvedl. Později zplodil Castro ještě minimálně pět synů a dceru, která v roce 1993 emigrovala do USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...