Britové chtějí na Valašsku těžit zemní plyn. Ochránci mají obavy

Valašsko - Česko-britská těžařská společnost Cuadrilla Morava chce na Valašsku a Přerovsku zahájit těžbu zemního plynu. Hodlá k tomu využít u nás dosud nepoužitou technologii, při které se zemní plyn získává z břidlicových vrstev. Ochránci přírody jsou k ní ale nedůvěřiví a obávají se dopadů na životní prostředí.

Firma už si vytipovala nejvhodnější lokality v Evropě, umístil se i Zlínský kraj. „Pruh mezi polskou a rakouskou hranicí tak ten skýtá potenciál pro tento typ těžby,“ vysvětlil zástupce společnosti Aurelian Oil&Gas Stanislav Benada.

Lokality v ČR vhodné pro těžbu zemního plynu

Podle geologického výzkumu jde o oblasti kolem měst Valašské Meziříčí, Vsetín, Hranice a o okrajovou část Chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Plánovaná těžba zemního plynu na Valašsku vyvolává kontroverze (zdroj: ČT24)

Na jednotlivých místech nejprve proběhnou seizmická měření, teprve potom znikne průzkumný vrt. Firma si poté vybere nejpříhodnější oblast, těžit by se mohlo nejdříve od roku 2017.

K těžbě plynu se kriticky vyjadřují zástupci měst a obcí i ochránci přírody. Pro firmu bude složité získat povolení pro těžbu v CHKO Beskydy, kde to úřady povolují jen zřídka.

Jak probíhá tento typ těžby?

„Technologie hloubení vrtu je úplně stejná jako u hlubinných vrtů, ta se používá už přes padesát let. Jediným rozdílem je, že během dvou dnů se tam pod velkým tlakem zatlačí voda s pískem a trochu chemikálie, aby drobný písek lépe klouzal do puklin. Ten potom rozpuká břidlicové vrstvy. Chemikálie nejsou nijak nebezpečné a po použití jsou odčerpány a ekologicky zlikvidovány.“ Stanislav Benada, zástupce společnosti Aurelian Oil&Gas

„Není důvod, proč dopředu tento projekt zavrhovat, může přinést pozitiva třeba v podobě nových pracovních míst. Nejprve ale budeme chtít podrobnosti a odborné analýzy,“ popsal svůj postoj starosta Valašského Meziříčí Jiří Částečka.

„Už víme, že pravděpodobně používají různé, pro životní prostředí nepříznivé látky, které například mohou ovlivnit nebo úplně zničit spodní vody,“ řekl Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí.

Podle investora však vrty o rozloze 200 krát 200 metrů pro obyvatele nepředstavují hrozbu. „Používaná technologie je stejná jako u hlubinných vrtů, ta se používá přes 50 let. Samotná těžba plynu je tichý provoz - o tom, že do domu teče plyn do sporáků, lidé také neví,“ dodal Benada. Připustil, že u vrtu bude zvýšený hluk při samotném zahájení.

Metodu používají úspěšně už několik let američtí těžaři. Zemní plyn tímto způsobem těží na poušti Nevada. Těžba plynu z hloubky několik tisíc metrů pod povrchem se už začíná rozšiřovat i do Evropy.