Bitva na Mníšku pod Brdy

V pátek 5. července byla již počtvrté svedena bitva o zámek v Mníšku pod Brdy. Jednalo se o volnou rekonstrukci bitvy, která původně proběhla roku 1639. Švédská vojska pod vedením generála Jana Banéra zpustošila zámek a celé mníšecké panství. 4. 7. roku 2013 se před zámkem utábořila švédská a císařská vojska doprovázená skupinou markytánek, žen a dětí. Vojáci  postavili stany a věnovali se strategickému zkoumání terénu. Následující den v ranních hodinách se na zámeckém mostě a v zahradě usadili řemeslníci a lahůdkáři.

To už na zámek přicházeli milovníci historie a rodiny s dětmi. Pro děti byly připraveny pohádkové prohlídky zámku a při vstupu na hudební, šermířská a kouzelnická vystoupení konané v zámecké zahradě měly ty s menším vzrůstem nespornou výhodu.  Kdo nepřesáhl výši meče, měl vstup zdarma! V zahradě si mimo výkonů šermířů, hudebnic a kouzelníka Merlina, mohli prohlédnout například lazebnu s výkladem o tom, jak se dříve dbalo o hygienu. V kovářské dílně děti přihlížely umění mistra kováře a mohly si vykovat hřebík. Dospělí návštěvníci zase sledovali výrobu piva a mohli si tak odnést starý recept na jeho přípravu. Kdo dostal chuť, navštívil pak krčmu u Spálené nohy.

Ve vojenském ležení pod zámkem se také nezahálelo. Vojáci si připravovali střelný prach, čistili zbraně, pancíře, netrpělivě vzhlíželi k polní kuchyni, kde ženy a markytánky připravovaly oběd, a sbírali síly na večer. Každý, kdo navštívil vojenské ležení, si mohl vyzkoušet střelbu a přihlížet cvičení v boji muže proti muži. Nejen ti, co zavítali do vojenského tábora, mohli zapomenout, že žijí ve 21. století.  A to se dařilo především dětem. Kluci si pořídili dřevěné meče a dva z nich se během čekání na začátek prohlídky s čerticí rozhodli střežit vstup do zámecké pokladny. Nebylo divu, vždyť se po celý den ozývala střelba.

V šest hodin vypukla samotná, velice volná, rekonstrukce bitvy se 130 účinkujícími. Vše vtipně komentoval Standa Berkovec. Z počátku to vypadalo, že k boji nedojde. Švédové, uvítáni jako osvoboditelé, byli s náležitými poctami uvedeni do zámku. Císařští to však takto nenechali a o zámek se strhl prudký boj. Situace vypadala pro obě armády nerozhodně. Příslušníci obou stran ukázali svou odvahu a mnozí byli zraněni. Pro všechny zúčastněné to nakonec dopadlo dobře. I zámek zůstal na svém místě.

Svůj um předvedly skupiny historického šermu a tance Alotrium, Manus Regis, Rebel, Fuente Ovejuna, Balteus, Nevers, Animata, Krvavý regiment, Brandýská Garda, Plzeňští střelci, Golem, Ortel, Regius, Taurus.

Akci naštěstí přálo i v posledních dnech poněkud vrtkavé počasí. Zámkem prošlo téměř  1000 návštěvníků a závěrečnou bitvu sledovalo  1200 spokojených diváků.

Marie Charvátová, Mníšek pod Brdy

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...