Paříž/Praha – Klause Barbieho, toho času velitele Gestapa v okupovaném Lyonu, si vězni pamatovali nejvíce podle světlých, žhnoucích očí, které prý leccos vypovídaly o bestiálním zaujetí pro likvidaci odpůrců. Za 21 měsíců svého působení v Lyonu byl podle francouzských zdrojů přítomen u 4 300 poprav a uvěznění 14 odbojářů, včetně slavného bojovníka za svobodu Jeana Moulina. Jako okupační správce byl ve francouzském městě svědkem vražd, mučení a deportace Židů i francouzských odbojářů. V Lyonu dával rozkazy k usmrcení stovek lidí a smrt ve stejném městě postihla i jeho samotného – zemřel zde 25. září 1991, poté co si již 4 roky odpykával doživotní vězení.
Barbie prožil typický příběh nacisty - zrůdný i smutný
Barbie se narodil 25. října 1913 v porýnském Bad Godesbergu. Vystudoval gymnázium v Trevíru a v polovině 30. let po seznámení s velitelem ozbrojené nacistické organizace SS Heinrichem Himmlerem vstoupil do Sicherheitsdienstu (SD), tajné služby podléhající SS. Členem Hitlerovy Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) se stal v roce 1937.
Po začátku druhé světové války byl Barbie převelen do okupovaného Nizozemska, kde působil v nacistických bezpečnostních složkách. V roce 1942 přišlo povolání do Francie, do Gexu a vzápětí do Lyonu, kde Barbie převzal oddělení pro potírání odpůrců režimu. Podobně jako mnoho dalších velitelů nacistických složek i Barbie proslul svojí nemilosrdností a brutalitou. Přesto, že o jeho vině nebylo od počátku pochyb, odmítli jej Američané vydat po válce francouzským úřadům. Na začátku 50. let, kdy pro něj začala být v Německu příliš horká půda, mu navíc pomohli vycestovat s celou rodinou do jihoamerické Bolívie. Ve Francii byl Barbie dvakrát v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti.
Pravou identitu Klause Altmanna, „úspěšného“ obchodníka (mimo jiné se zbraněmi a prý i s drogami) a důvěrníka bolivijských státních špiček, odhalili začátkem 70. let lovci nacistických zločinců, manželé Beate a Serge Klarsfeldovi. Později plánovaný pokus o jeho únos ze země zkrachoval. Další desetiletí, do roku 1983, pak trvalo, než se jihoamerická země uvolila nacistického zločince vydat do Francie k trestnímu stíhání.
Proces proti Barbiemu byl zahájen za obrovského zájmu veřejnosti 11. května 1987 v Lyonu. V osm týdnů trvající právnické bitvě vypovídalo více než 100 svědků, obžaloba čítala celkem 341 bodů, včetně obvinění z nařízení deportace 44 osiřelých židovských dětí ze statku Izieu do Osvětimi. Barbieho právník, kontroverzní francouzský advokát Jacques Verges, který později hájil i srbského prezidenta Slobodana Miloševiče, marně vykresloval svého klienta jako obětního beránka francouzské justice. Dne 4. července 1987 byl Barbie po šest a půl hodinové poradě devíti porotců a tří soudců odsouzen k nejvyššímu trestu - doživotnímu žaláři. „Lyonský řezník“ zemřel ve věku 78 let ve vězení na rakovinu. Bez přiznání viny a politování nad svými činy.