Od demižónku budoval svůj podnik „Malý vinař“ František Mádl z Velkých Bílovic. Poctivost a entuziazmus jsou podle něj základem úspěchu. I díky tomu dokázal porazit spoustu větších a známějších vinařství a vybojovat si prestižní titul Vinařství roku. Sympatie odborné poroty si získal také svým ekologickým přístupem k pěstitelství – chemické postřiky se mu úspěšně daří nahrazovat biologickými.
Františka Mádl stačí pár minut sledovat při práci a nabudete dojmu, že víno mu snad koluje i v žilách. V genech ho má ale určitě, vinařství se totiž v jeho rodině předává z generace na generaci. „O vinařství jsem se začal zajímat až někdy ve čtrnácti letech. Do té doby jsem to bral jako povinnost. Ve vinohradě mě to moc nebavilo a nezajímal jsem se o to, jak se to všechno dělá a proč. Je to těžká práce, ale pomáhat jsem musel,“ přiznává letošní vítěz trofeje.
Na své první ochutnání vinného moku si moc dobře pamatuje dodnes, ačkoliv mu byly teprve čtyři roky. „S malými bratránky jsme měli odnést burčák dědovi a chtěli jsme ho tajně vyzkoušet. A dopadlo to špatně. Dodnes od toho mám na hlavě jizvu,“ směje se František Mádl. Od vína ho to naštěstí nadobro neodradilo a vinařství šel studovat i na vysokou školu. "Své první víno jsem vyrobil v roce 1982 pro diplomovou práci. Byl to ryzlink vlašský a měl jsem ho sotva pár litrů. To byl můj start – já říkám od demižónku," vzpomíná.
Vína nejdříve vyráběl ve sklepě svého otce a jako inženýr v socialistickém podniku se zabýval také šlechtěním různých odrůd. Zlom nastal po revoluci, kdy se vrhl na podnikání. „Začínali jsme u nás v malém sklepě a u tchána. Postupně jsme nakoupili větší sudy a pronajali si větší sklep. V roce 1996 jsme si koupili starou hospodářskou budovu, kde jsme si vybudovali dnešní podnik vybavený moderními přístroji, které jsou při lisování a zpracování vína šetrné,“ pyšní se.
Vinař nesmí ztratit přehled
Jeho vína prodávaná pod značkou „Malý vinař“ rozhodně nepotkáte v každé hospodě či supermarketu. O velkovýrobě František Mádl nikdy nesnil a jak říká, ani zisk titulu pro něj není pobídkou k monstróznímu rozšíření podniku. „Víno dodáváme pouze do vybraných restaurací a hotelů nebo menším odběratelům. Už takhle je toho dost. Když se to má dělat opravdu zodpovědně a poctivě, tak člověk nesmí ztratit přehled, ztratit tu správnou náladu. Nerad bych to dělal tak, že prostě musím,“ tvrdí.
Přestože ve výhře nevidí růst obchodních příležitostí, velmi ho potěšila a vnímá ji jako důležitý impuls pro další malá vinařství. „Podle mě by se měla víc hodnotit vize podniku než jenom ty běžné výsledky, kterých se dá dosáhnout běžnou cestou. Měla by se víc oceňovat různá netradiční vína. Klíčem k úspěchu malých vinařství je najít si to svoje – nějakou skulinku, jak být unikátní,“ radí z vlastních zkušeností. „Naše vize je jednoduchá, ale je obtížné ji naplnit: normálně poctivě se živit, vytvářet hodnoty tak, aby po nás něco zůstalo a pokusit se, aby si toho naši následníci vážili,“ říká František Mádl.
A jak výhru plánuje oslavit? „Možná k tomu letos vyrobíme nějaké cuvée, ale reklamy v módních časopisech nebo balóny nad Bílovicemi nečekejte. Podle mě je lepší, když víno projde hrdlem, než když se o něm jenom čte,“ dodává vinař.
Na návštěvu do vinařství Františka Mádla vás v sobotu 21. dubna pozve reportérka Zuzana Janáková v pořadu Týden v regionech. Vysílá se v pravé poledne na ČT1.
