Praha - Když první československý ministr financí Alois Rašín vyšel ráno 5. ledna 1923 ze svého bytu v Žitné ulici a chystal se nastoupit do služebního vozu, byl střelen do zad. Kulka z revolveru mu uvízla v páteři a poranila míchu. Přes veškerou snahu lékařů 18. února zemřel, bylo mu 55 let. Atentátník, sotva dvacetiletý Josef Šoupal, byl záhy dopaden. Po svém zatčení se označil za anarchokomunistu a prohlásil, že svým činem chtěl prospět proletariátu. O půl roku později byl odsouzen k osmnácti letům těžkého žaláře.
Alois Rašín, „jeden ze sloupů našeho osvobození“, jak ho charakterizovala tehdejší vláda ve svém nekrologu, se velkou měrou zasloužil nejen o vznik československého státu, ale také o jeho poměrnou stabilitu. Nová republika mu vděčila za efektivní finanční rozluku s Rakouskem a na tehdejší středoevropské poměry neuvěřitelně stabilní měnu.
Rašín (1867 až 1923) byl jedním z vůdčích představitelů protirakouského odboje v Čechách. Společně s Karlem Kramářem byli za protirakouskou činnost v roce 1916 odsouzeni k trestu smrti, ale později amnestováni. Jako hlavní organizátor převratu 28. října 1918 se po vzniku samostatného státu stal Rašín ministrem financí Československé republiky.
