tnt strana 2 z 2

Jako jediný český hokejista vyhrál Jiří Šlégr domácí ligu, Stanley Cup, mistrovství světa i olympiádu. Jeho soupeřka v souboji o Senát lékařka Alena Dernerová se zase rázně postavila korupci. A v senátním finále nad slavným hokejistou jasně zvítězila. Nestranička Alena Dernerová nominovaná za hnutí Severočeši.cz získala v duelu téměř 71 procent a už ve druhém funkčním období zasedne do Senátu, zatímco Jiří Šlégr se zařadí mezi další poražené kandidáty ČSSD.

Jako člen vlády a šéf frekventovaného resortu průmyslu byl Jan Mládek z ČSSD před volbami do Senátu jedním z nejznámějších kandidátů. Byl pravidelně zván do televizních i rozhlasových debat, v médiích se objevoval například v souvislosti s problémy důlní společnosti OKD. Přesto ve svém duelu o Senát výrazně prohrál se starostou města Mladá Vožice, nestraníkem Jaroslavem Větrovským nominovaným hnutím ANO.

Zřejmě největší volební prohru senátních voleb sklidil dosavadní místopředseda Senátu a výrazná postava ČSSD Zdeněk Škromach. Na Hodonínsku prohrál svůj duel se starostkou Ratíškovic Annou Hubáčkovou, kterou jako nestraničku nominovalo KDU-ČSL. Od prvních okamžiků, kdy Český statistický úřad začal zveřejňovat první výsledky sčítání na Hodonínsku, bylo zřejmé, kdo tam bude vítězem. Anna Hubáčková získala nakonec 68 procent hlasů, zatímco Škromach 32 procent.

Voliči v pátek a v sobotu rozhodnou o složení krajských zastupitelstev. V předvečer voleb odvysílala Česká televize Superdebatu s předsedy deseti hnutí a stran, které se zúčastnily alespoň dvou předvolebních debat v krajích. Lídři mj. diskutovali o kompetencích krajů. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka si přeje je zachovat ve stávající podobě, podle šéfa hnutí ANO Andreje Babiše některé z pravomocí, které jsou v rukou krajů, komplikují například rozvoj dopravní infrastruktury v daném regionu.

Dlouhé týdny před vstupem vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968 dostávaly miliony lidí v Sovětském svazu propagandistické informace o tom, že se v Československu chystá ozbrojený převrat. Televize informovala o tajných skladech amerických zbraní a přípravě násilného puče. Stejně byli svými veliteli zpracovaní také řadoví vojáci sovětské armády. Ti v prvních dnech po invazi dostávali rozkazy zbraně najít, aby Kreml mohl agresi obhajovat. Na ulicích a při raziích zavraždili okupanti od srpna do konce roku 1968 celkem 108 civilistů a kolem pěti set lidí těžce zranili.

Ve sporu o reorganizaci policie nejde pouze o budoucnost koaliční vlády, ale také o osud Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, jehož sloučení s Útvarem pro odhalování korupce a finanční kriminality je základem plánovaných změn. Ředitel ÚOOZ Robert Šlachta už v pátek oznámil, že ke konci června rezignuje na svou funkci a odejde do civilu. Protimafiánský útvar dočasně místo Šlachty povede bývalý šéf protikorupční policie Milan Komárek.

ANO nyní nevypoví koaliční smlouvu kvůli sporné reformě policie, kterou podepsal ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), chce ale jednat o nové formě koaliční dohody. ČSSD je připravena s ANO a lidovci mluvit o doplnění či zpřesnění koaliční smlouvy, uvedl premiér Bohuslav Sobotka. Chtěl by v ní společné body k prosazení do voleb. Na středeční ráno proto pozve šéfy ANO a lidovců k jednání o dohodě na další vládní spolupráci.

Odstupující ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd a senátorka za ČSSD Eva Syková je rozhodnutá bránit se žalobou proti institucím i lidem, kteří podle jejího vyjádření rozpoutali kauzu, v jejímž důsledku rezignovala na svůj post v čele špičkové vědecké instituce. Uvedla to v pořadu ČT Události, komentáře.

Vláda nepřijala žádné stanovisko, uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Návrh komunistů jako jediný z ministrů podpořil ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Lidovci to považují za populistické. Koalice bude o věci ještě jednat. „Fakticky je to tak, že komunisté se nás po dvou letech vlády ptají, jestli ještě existuje vládní koalice,“ poznamenal Sobotka k opozičnímu návrhu, který podle něj obsahuje řadu nedostatků. Bez ohledu na stanovisko vlády se návrhem KSČM budou poslanci zabývat na některé z příštích schůzí.

Tisíc zlatých, jako výnos zájezdu na světovou výstavu v Paříži, nápad, odhodlání a elán. Když se v srpnu 1889 výletníci Klubu českých turistů vraceli z Francie, řekli si ve vlaku, že by si Praha také zasloužila svou Eiffelovu věž. Poprvé stavebníci kopli na Petříně do země 16. března 1891, tedy před 125 lety. A už koncem července vystoupali na novou dominantu Prahy první návštěvníci.

Třetí skupina křesťanských uprchlíků dorazila do Česka. Z jednačtyřiceti lidí přiletělo na letiště v Praze třicet přímo z iráckého Irbílu a osm z Libanonu. V Brně, Smilovicích u Třince a v rekreačním středisku Okrouhlík u Jihlavy budou dočasně bydlet, seznamovat se s novým prostředím a učit se česky.

Vládě se nedaří odblokovat 42 miliard korun dotací, které by v příštím roce měly dostat takzvané zelené elektrárny. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek z ČSSD sice ubezpečuje, že všichni oprávnění žadatelé peníze dostanou, stále ale není jasné kdy.

Komunističtí kati je v roce 1952 popravili v procesu známém jako Babice. Teď katoličtí kněží Jan Bula a Václav Drbola nastoupili cestu mezi vyvolené, které katolická církev oficiálně označuje za svaté. První fázi složitého a dlouhého procesu, který by mohlo završit svatořečení ve Vatikánu, ukončila církev slavnostním obřadem v katedrále svatého Petra a Pavla v Brně.

„Dokud na magistrátu v Praze nezačne spolupracovat ANO a TOP 09, vedení města nebude fungovat. Všechny ostatní varianty vládnutí v hlavním městě počítají se složitými koalicemi s velkým počtem členů, a ty se vždy dříve či později rozpadnou,“ uvedl v pořadu Interview ČT24 bývalý pražský primátor a současný šéf Klubu nezávislých zastupitelů Tomáš Hudeček.

„Všichni dnes mají strach. Společnost se v důsledku toho radikalizuje a stále více rozděluje,“ uvedla v pořadu Interview ČT 24 poslankyně hnutí ANO a bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková. Řekla, že radikalizace se týká také politiky a je to zřejmé i v Poslanecké sněmovně.

Česká republika posiluje svůj obraz země nepřátelské k uprchlíkům, s atmosférou, která nepřispívá k rozlišení mezi islamistickými teroristy a lidmi, kteří před nimi utíkají a hledají bezpečí v Evropě. Posledním signálem, který o tom Praha do světa vyslala, bylo vystoupení prezidenta Miloše Zemana na shromáždění organizace Blok proti islámu 17. listopadu na pražském Albertově. Podobně jako prezident Zeman ale smýšlejí i další politici z opozičních, ale i koaličních lavic.

Senát proti očekávání neodmítl návrh zákona, který by politickým stranám zakázal volební reklamu na velkoplošných billboardech. S návrhem přišla čtveřice senátorů za Stranu zelených. Proti tomuto zákazu byli především zástupci ODS, ČSSD a ANO. K zamítnutí návrhu už v dnešním prvním kole senátního projednávání ale dva hlasy chyběly. Návrhem se proto bude zabývat senátní výbor pro lidská práva a mediální komise horní komory.

Před čtyřiceti lety, dne 30. října 1975, bylo právě 9 hodin 20 minut a v Praze-Suchdole došlo v tu chvíli k neštěstí, které se do historie zapsalo, jako nejhorší letecká katastrofa na území České republiky. Letadlo DC-9 jugoslávské letecké společnosti se 120 cestujícími na palubě mířilo k přistání na ruzyňské letiště. V husté mlze však narazilo do vrcholu Sedlecké skály v údolí nad Vltavou a v jeho troskách zahynulo 79 lidí.

Ve vztahu k Miloši Zemanovi jsou rektoři vysokých škol jednotní. Sjednocuje je postoj prezidenta ke dvěma z nich, které Miloš Zeman letos už opakovaně nepozval na Pražský hrad k ceremoniálu předávání státních vyznamenání. „Je to určité vyjádření vztahu k vysokoškolskému vzdělání, vzdělanosti obecně,“ řekl předseda České konference rektorů a rektor Univerzity Karlovy v Praze Tomáš Zima.

Srpnová invaze pěti armád Varšavské smlouvy a jejich počínání v Československu si hned v první den okupace 21. srpna 1968 vyžádaly oběti na životech a řadu vážně zraněných československých obyvatel. Největší ztráty byly po střetu sovětských vojáků s neozbrojeným davem v okolí budovy Československého rozhlasu v Praze. Oběti byly hlášeny nejen z dalších míst hlavního města, ale také z jiných měst a obcí. Například z Liberce, Brna, Bratislavy, Košic, Popradu a dalších. Už první den okupace byly zraněny desítky osob, mnoho z nich těžce. Ztráty pokračovaly i v dalších dnech, týdnech a měsících. Celkem si okupace Československa do konce roku 1968 vyžádala 108 mrtvých, zhruba 500 těžce a stovky lehce zraněných.