Martin Štěrba, mst

S blížící se klimatickou konferencí OSN (COP30) v Brazílii přinášejí světové organizace varování před nedostatečnými kroky ke snížení emisí. Podle OSN by současné klimatické plány omezily globální emise skleníkových plynů do roku 2035 jen o deset procent. Oxfam upozorňuje, že nejbohatší mají na růstu emisí nepřiměřený podíl, zatímco nové analýzy nevládních organizací identifikují 28 takzvaných „uhlíkových bomb“.

Více než miliarda lidí žila v roce 2024 v „akutní multidimenzionální chudobě“, osm z deseti chudých je vystaveno přímým klimatickým rizikům a takřka polovina světové populace žije za méně než sedm dolarů na den. Rozvojový program OSN (UNDP) o tom informoval v Globálním indexu multidimenzionální chudoby za rok 2025 zveřejněném na Mezinárodní den za odstranění chudoby, který připadá na 17. října. I přes významný pokles za poslední desetiletí zůstává světová chudoba jedním z nejnaléhavějších problémů současnosti.

Podle nedávno zveřejněné studie v medicínském odborném časopise Lancet se vrátila průměrná délka života na čísla před pandemií covid-19. Lidé narození v roce 2023 se tak mohou v průměru dožít více než 73 let. To je více než dvojnásobek hodnoty v roce 1900, kdy to bylo 32 let. Tento posun je výsledkem pokroku v medicíně, veřejném zdraví a zvýšení životní úrovně. Díky tomu bylo překonáno mnoho předpovědí o „limitu“ průměrné délky života.

Projevy násilí, nenávistných projevů a rostoucí míra diskriminace vůči lidem z LGBTIQ komunity se v Evropské unii a západních balkánských státech od roku 2019 zvýšily. Nejvyšší míru diskriminace hlásí intersex a transgenderové osoby. Oběti násilí tyto přestupky většinou nenahlašují. Podíl na šíření nenávisti vůči komunitě mají zahraniční manipulační kampaně. Vyplývá to z průzkumu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), do něhož se v roce 2023 zapojilo 1920 lidí a byl zveřejněn v září 2025.

Státy Evropské unie jsou dlouhodobě terčem ruských dezinformací v rámci hybridní války Kremlu. Dezinformace podle Evropské rady přispívají k polarizaci veřejného mínění a zasahují do demokratických rozhodovacích procesů. K boji s kremelskou propagandou Unie využívá různorodé nástroje, od šíření mediálního vzdělání ke zřizování projektů, které falešné informace vyhledávají a vyvrací.

Velkou část Evropy tento týden sužuje vlna veder. V Česku předpovídali meteorologové největší horko ve středu, teploty se ale budou držet kolem 30 stupňů Celsia až do neděle.

Ukrajinská 100. mechanizovaná brigáda zveřejnila v pondělí 14. dubna letecké záběry, které ukazují téměř totální devastaci strategicky důležitého města Toreck. To leží v rámci větší průmyslové aglomerace jen pár kilometrů od linie, která v Doněcké oblasti oddělovala ukrajinské jednotky od ruskem koordinovaných sil od prvního ruského útoku na Ukrajinu v roce 2014. Rusové u Torecku zahájili útočnou operaci v červnu 2024 a od té doby ho ostřelují. Část města dostali pod svou kontrolu.

Začala svou novinářskou kariéru těsně před začátkem ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Po příchodu do Česka natáčela pro Českou televizi rozhovory s Ukrajinci. Nyní je tiskovou mluvčí pro ukrajinskou komunitu na Úřadu práce. Nataliia Kosiakova v rozhovoru pro web ČT24 popsala svou životní cestu třemi posledními roky.

Baltské moře, tradičně známé svou chladnou vodou, zažívá letos neobvyklé oteplení, které trvá již padesát dní. Ve Finském zálivu poblíž Helsinek zůstává teplota vody na konci září kolem 18°C, což je výrazně nad průměrem. Odborníci varují, že tato anomálie je důsledkem klimatických změn, které nejen oteplují světové oceány, ale také přispívají k častějším extrémním povětrnostním jevům, jako jsou hurikány a záplavy. Vysoké teploty vody také zhoršují stav ekosystémů, například zvýšením množství sinic, které snižují hladinu kyslíku v moři.

Strážci národního parku na Šumavě hlídají ledovcová jezera před návštěvníky, kteří by se v nich chtěli koupat. Důvodem je ochrana přírody a potenciální ohrožení tamních ekosystémů. Dle ochránců se zákaz netýká jen přímého vstupu do vody, ale i přilehlého okolí. Toto omezení platí i pro domácí mazlíčky. Za porušení zákazu hrozí až desetitisícová pokuta. Vodní plochy v chráněných územích budou strážci kontrolovat i v nadcházejících dnech. Stejné hlídky momentálně probíhají i v sousedním bavorském národním parku.

Několik desítek bojovníků z kmene Munduruku prosekávalo amazonský prales, aby vyznačily hranice svého území. Oblast měla označit brazilská vláda, která to doposud neučinila. Kmen bojuje za ochranu své půdy proti invazi nelegálních dřevorubců a zlatokopů, kteří znečišťují řeky a ohrožují místní ekosystém. Ochránci životního prostředí zdůrazňují, že úsilí domorodých obyvatel je klíčové pro zpomalení globálního oteplování. Přestože vláda uznala několik nových rezervací, mnoho dalších území zůstává bez ochrany a čelí rizikům kvůli plánovaným infrastrukturním projektům, jako je například výstavba vodní elektrárny a železnice.

Několik dobrovolníků Českého červeného kříže dostalo za svoji dlouholetou práci ocenění v Senátu. Mezi nimi byla například Jiřina Balatková, která v organizaci působí už déle než padesát let. Noví členové do organizace přicházejí obvykle během mimořádných událostí.

Před čtyřmi lety nechala radnice Prahy 6 odstranit sochu maršála Ivana Koněva na náměstí Interbrigády v Bubenči. Už v roce 1962 zmizelo z podstavce obří sousoší Stalina na Letné. Po roce 1989 skončily v depozitářích nebo byly přesunuty na jiné místo i další pražské sochy – například Julia Fučíka, Jana Švermy, Jožky Jabůrkové nebo známý „růžový“ tank ze Smíchova. Pražští zastupitelé se teď chystají rozhodovat o plastice Moskva–Praha ve stanici Anděl. Náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti) ji chce doplnit alespoň o vysvětlující cedulku.

Specializované úklidové čety v Tokiu čistí byty po osamělých zesnulých. Kromě kompletního úklidu dají na místo úmrtí květiny, kadidlo a fotografii. Zesnulým, na které rodiny zapomněly nebo kteří žádné nemají, není vypraven pohřeb a jejich ostatky jsou uloženy do neoznačených hrobů. V zemi, kde žije osaměle asi pět milionů starších lidí, se očekává, že počet nalezených v prázdných domech bude stoupat.

Indonésie je jedním z největších světových producentů plastového odpadu, který končí v moři. Ten se vlivem nezvykle silného přílivu dostal na pobřeží rybářské vesnice Teluk v provincii Banten. Hromadění odpadu podle lokální komunity rovněž přispívá silný déšť a vítr, který přináší odpad z moře zpět na pobřeží. Navzdory odpadu si místní rybáři nejvíce stěžují na to, jak nepředvídatelnost počasí ovlivňuje jejich živobytí.

Muslimové po celém světě slaví od 10. března ramadán, což je jeden z měsíců islámského lunárního kalendáře. Jedná se o nejsvětější měsíc v muslimském světě. Během celého období muslimové drží speciální půst, jenž je má více přiblížit duchovní podstatě islámu.

Mezinárodní skupina vědců hlásí objev více než sta nových druhů živočichů žijících na podmořských horách u pobřeží Chile. Výsledkem nedávné expedice Schmidtova oceánského institutu byla identifikace hlubokomořských korálů, mořských ježků, chobotnic a dalších druhů, které jsou pro vědu nejspíše nové. Dle vedení institutu může však úplná identifikace vzhledem k množství druhů trvat mnoho let.

Finalisty cen Czech Grand Design zvolila Akademie designu ČR. Vybraní soutěžící mají šanci získat ocenění za nejlepší dílo v kategorii produktového designu, módy, fotografie, šperku, grafického designu a ilustrace. Vyhlášení proběhlo v Moravské galerii v Brně, kde zároveň odstartovala výstava loňských výherců. Do finálního výběru se dostalo čtyřiadvacet účastníků. Vítězi budou oznámeni při galavečeru ve Stavovském divadle 3. března 2024.

Singapur hostí největší letecký veletrh od ukončení protipandemických opatření. Na přehlídce, která ho provází, byla k vidění například letecká akrobacie australského, jihokorejského, indického, či indonéského letectva. O své místo na výsluní rovněž usilovala čínská letecká společnost Comac se svým prvním osobním letounem domácí výroby, jež usiluje o vytvoření alternativy k firmám Airbus a Boeing. Singapur se snaží při příležitosti přehlídky symbolicky oživit svůj cestovní ruch. Vlivem rostoucího geopolitického napětí je centrem pozornosti hlavně vojenská sekce veletrhu.

Odborníci v Podyjí na Znojemsku po roce sčítali netopýry a vrápence. V patnácti lokalitách národního parku Podyjí a jeho blízkém okolí napočítali 631 jedinců. Zhruba polovinu z celkového počtu tvořil vrápenec malý, který patří mezi kriticky ohrožené druhy. Mezi další druhy patřil například netopýr hvízdavý, netopýr nejmenší či netopýr brvitý. Vědci je sčítají v Podyjí již řadu let, přičemž se zaměřují na opuštěné objekty či přírodní podzemní prostory. I přes druhovou pestrost, jež se v lokalitě vyskytuje, se nejedná o velký počet zimujících jedinců.

Hasiči v centrální části Chile bojují s ničivými lesními požáry, které si dosud vyžádaly 112 obětí. Stovky dalších lidí se dle úřadů stále pohřešují. Oheň se na konci minulého týdne rychle rozšířil a momentálně sužuje okrajové části pobřežních měst Viňa del Mar a Valparaíso. Chilské úřady zavedly v nejhůře postižených oblastech zákaz vycházení, v místech rovněž zasahuje armáda. Ačkoli požáry nejsou během léta na jižní polokouli ničím neobvyklým, smrtelnost této situace z ní činí nejhorší národní katastrofu v zemi od zemětřesení v roce 2010, při kterém zahynulo asi pět set lidí. V zemi začal platit dvoudenní státní smutek

Lidé plavou v ledové vodě a snaží se dotknout dřevěného kříže. Tento rituál provází oslavy Epifanie neboli svátku příchodu Tří králů. Svátek je pro pravoslavné křesťany stejně významný jako svátek narození Páně pro římskokatolické odvětví. Na rozdíl od římskokatolických křesťanů se pravoslavní vyznavači drží juliánského kalendáře, tudíž oslavy Tří králů letos připadly na devatenáctý leden. Ve východní církvi je zvykem provést takzvané žehnání vody, které provádí pravoslavný kněz.

V Safari Parku ve Dvoře Králové vpustili do vnitřní expozice mládě hrošíka liberijského. To se narodilo na začátku prosince, ale potřebovalo čas na dostatečné nabrání sil. Je to samec, což je pro zoo pozitivní zpráva, protože samců je obecně málo. Jelikož jsou hrošíci samotáři, bude pravděpodobně nějakou dobu trvat, než si mládě na expoziční stáj zvykne. V současnosti žijí v přírodě jen dva až tři tisíce jedinců.

Ve městech po celém světě navozují vánoční atmosféru nazdobené stromy. První byly zdobeny zřejmě na území Baltu a Německa a lidé jako dekoraci využívali jablka, ořechy či jiné potraviny. Tradice sahá pravděpodobně až do patnáctého století, nicméně do domovů začala pronikat až v sedmnáctém století. V osmnáctém století se ke zdobení potravinami přidaly hořící svíčky, které byly postupně nahrazeny elektrickým osvětlením. V Česku tento zvyk do běžných domácností pronikal pomaleji, přičemž šlo o výsadu bohatých měšťanských rodin. Po první světové válce se tradice rozšířila do ostatních domácností. V současnosti zdobí vánoční strom mnoho českých náměstí, prohlédněte si ty v krajských městech v interaktivní grafice.