Martin Ježek

Celou dovolenou nevyjdou z kempu, pijí plechovková piva dovezená z republiky, poslouchají český vesnický rock a vaří instantní polévky. Takový obraz turisty nechtějí chorvatští hostitelé ani vidět.

"Nedělejte to, nebylo by to od vás hezké," řekl před časem v kosovské Gračanici srbský ministr Velimir Ilić, když se ho ptali, co říká na český úmysl uznat Kosovo. "My bychom vám to taky neudělali," dodal. Vzápětí si vzal slovo funkcionář Demokratické strany Srbska a poukázal na Mnichov. Podle něj není možné státu, který je členem OSN, násilně brát kus teritoria, když s tím sám nesouhlasí. Mnichovskou dohodou se oháněl i premiér Vojislav Koštunica a nedávno i místopředseda dosluhující vlády Božidar Djelić: "Až budete uznávat Kosovo, vzpomeňte si na Mnichov." Stalo se. Česko samostatné Kosovo uznalo. Jsme 42. státem v pořadí, který se k tomu odhodlal.

Jména hlavních rivalů, kteří proti sobě stáli v srbských parlamentních volbách, hovoří za vše: Kandidátka za evropské Srbsko versus Srbská radikální strana. Všechny noviny proto psaly o volbách jako o referendu. Buď demokracie, nebo nacionalizmus. Buď Evropa, nebo Rusko. Voliči se vyjádřili jasně: Evropané nad radikály zvítězili zhruba o deset procent. Takový výsledek nikdo nečekal. Prezident Boris Tadič, který evropskou kandidátku vedl, vyhrál podruhé za sebou. Vyhroceným referendem o budoucnosti země totiž bylo i nedávné druhé kolo prezidentských voleb. Tadič tehdy těsně vyhrál nad radikálem Tomislavem Nikoličem. Teď by to chtělo vůli lidu také prakticky uplatnit.