Hostem Romana Pistoriuse v Interview ČT24 byl 13. září prostřednictvím přímém vstupu z Lidového domu slovenský předseda vlády – Robert Fico. Cesta předsedy strany Smer na politický vrchol vedla přes tři strany. V roce 1987 vstoupil Fico do Komunistické strany Slovenska, do parlamentních lavic zasedl poprvé za Stranu demokratické levice. Tu ale opustil, aby založil vlastní stranu Smer - sociální demokracie. Bývalou mateřskou levici pak o několik roků později pohltil. Do premiérského křesla chtěl Robert Fico usednout už v roce 2002, ale příliš konfrontační předvolební kampaň ho o účast ve vládě připravila. Čtyři roky byl nejvýraznějším opozičním politikem a po osmi letech vlády pravice v parlamentních volbách zvítězil. Mezi svoje nejbližší si pozval nejkontroverznější postavy současného Slovenska – nacionalisticky smýšlejícího Jána Slotu a Vladimíra Mečiara.
„Rakety a radary v Evropě nic nevyřeší,“ říká Robert Fico
Ještě donedávna jste byl se svojí stranou v jakési izolaci. Teď jste přijel na setkání středoevropských sociálnědemokratických stran. Znamená to tedy, že izolace skončila, změnilo se něco?
Nemám pocit, že by to byla izolace, spíše to byla jakási zákopová válka, protože politické strany, které jsou ve Straně evropských socialistů, navzájem komunikují. Je pravda, že jsme byli potrestáni za to, že jsme se rozhodli sestavit vládu s konkrétními stranami, ale nemám pocit žádné izolace.
Říkáte, že to byla spíš zákopová válka. Čím skončila? Jak jste uzavřeli mír?
Ani nejde o mír, ale jde především o to, že krátce po vzniku vlády v roce 2006 jsem jasně požádal každého, kdo má nějaké výhrady ke slovenské vládě, aby ji nehodnotil podle toho, kdo v ní sedí, ale aby ji hodnotil podle toho, jaké kroky činí. Kdo se dnes podívá na Slovensko, musí potvrdit, že je na Slovensku standardní sociálnědemokratická vláda, ve které má dominantní postavení Smer - sociální demokracie, a že se chováme tak, jak se sluší a patří na občanskou zemi Evropské unie. Takže zákopová válka skončila velmi rychle. Předpokládám, že skončí i jakékoliv tresty, které byly uloženy mojí straně.
Setkání v Praze je pro vás příležitost pohovořit si blíž s Jiřím Paroubkem, kterého sám označujete za přítele. Bavili jste se spolu už třeba o očekávaných prezidentských volbách v Česku nebo o rozvodu pana předsedy?
Jirka Paroubek je můj osobní přítel a i dnes mu musím poděkovat za pomoc, kterou projevil nejen mně, ale i mým kolegům. A věřím, že stejně tak jsem svou maličkostí přispěl k tomu, jaké má dnes postavení na české politické scéně. Věřím v toto přátelství, které bude určitě pokračovat i dále. Samozřejmě když se setkáme jako přátelé, tak probereme všelijaká témata, ale já nepatřím mezi politiky, kteří do médií hned všechno vykvákají.
Jedno z hlavních témat vašeho setkání tady v Praze je radarová základna v Česku. Vy s ní nesouhlasíte, myslíte si, že by tady stát neměla. Proč?
Jsem trošku v delikátní situaci, protože jsem na území České republiky a toto je interní, suverénní záležitost vlády České republiky. Těžko se mi hovoří o bilaterálních vztazích mezi Spojenými státy a Českou republikou. Ale řeknu svůj osobní názor na celkovou myšlenku umístit v Evropě rakety a radary, které mají směřovat k ochraně Spojených států.
Toto rozhodnutí jen přispívá k zhoršení mezinárodní politické situace a sami dnes sledujeme odezvu: je to obnovení pravidelných letů strategických bombardérů v Rusku, zachytil jsem informaci, že Rusko vyzkoušelo mimořádně silnou konveční bombu. Proto můj názor na rakety a radary je velmi jednoduchý. Myslím si, že do Evropy nepatří a navíc, pokud jde o tak citlivé téma, které se do určité míry dotýká i Slovenska, protože jsme sousedé České republiky i Polska, přivítal bych, kdyby se o tomto tématu hovořilo na půdě Evropské unie, nepochybně na půdě NATO, ale především na setkání mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem. Rakety a radary na území Evropy nic nevyřeší, pouze zkomplikují mezinárodní politickou situaci.
Osobně Američanům nevěříte, že íránské nebezpečí je reálné a že je potřeba se proti němu bránit a nejlepší možností jsou základny v Polsku a v Česku?
Svět je komplikovaný. Podívejme se, co se děje v Iráku nebo co se dělo i v jiných státech. Je velmi důležité, aby si země, které jsou členskými státy Evropské unie, zachovávaly zdravý rozum a vlastní názor. My jsme členským státem Evropské unie i NATO a chceme být dobrým členským státem jedné i druhé organizace. Na druhé straně si nemyslím, že je správné dělat pouze jednostranně orientovanou západní politiku. Svět má přece i sever, má i jih a má i východ. My děláme zahraniční politiku, která je především orientovaná na členství v těchto dvou organizacích, ale současně tvrdíme, že jako malá země se musíme soustředit na ekonomickou dimenzi zahraniční politiky. Zahraniční politika malého státu neumí ovlivnit světové trendy - neovlivníme, jestli někdo bude bombardovat Írán nebo kolik vojáků bude posláno do Afghánistánu, ale přes zahraniční politiku můžeme podstatě lépe uplatňovat své ekonomické zájmy v celém světě.
Jste ve vládě něco málo přes rok. V předvolební kampani jste říkal, že z reforem premiéra Dzurindy, co půjde, zrušíte a co se dá reformovat, změníte. Vezměme si to bod po bodu. Zahraniční politika: sliboval jste, že stanovíte harmonogram stažení slovenských vojáků z Iráku. Stalo se?
Ano. Pokud jde o stáhnutí vojáků z Iráku, tak jsme přijali rozhodnutí a ženijní jednotka, která působila v Iráku, je už nazpět na území Slovenské republiky. Hlásíme se k mezinárodním aktivitám, pokud jsou přikryté mandátem Organizace spojených národů nebo jinými mezinárodními organizacemi. Například máme vojáky v Afghánistánu a dá se předpokládat, že bychom své pozice v této zemi mohli posilovat. Ale pokud jde o Irák, vojáky jsme stáhli.
Daňová reforma: nelíbila se vám rovná daň, rovná daň na Slovensku ale stále platí?
Není to pravda, protože jsme přistoupili k zavedení nižší sazby daně z přidané hodnoty. Byla původně jedna devatenáctiprocentní, teď máme desetiprocentní sazbu na léky a zdravotnické pomůcky. Příští rok ji chceme uplatnit na učebnice, internet. Pokud nám to ekonomická situace umožní, budeme tento okruh produktů rozšiřovat. Pokud jde o daň z příjmů fyzických osob, tu jsme přes takzvané odpočitatelné položky zabezpečili, že ten, kdo vydělává víc, má méně odpočitatelných položek, a ten, kdo vydělává méně, má víc odpočitatelných položek, čili postupně zavádíme solidaritu i do daňového systému.
Milionářská daň: platí už na Slovensku?
Řešili jsme to přes odpočitatelné položky. Připouštím, že je velmi špatné, že se nám zatím nepodařilo na Slovensku zavést daň z dividend, která je standardní v celé Evropě. Ale kdybychom zavedli daň z dividend, tak zahraniční firmy, které působí na Slovensku, by se jí velmi lehce vyhnuly, protože mají svoje mateřské podniky v zahraničí. Tak by se to dotýkalo pouze slovenských podnikatelských subjektů a my nechceme slovenské podnikatelské subjekty diskriminovat, aby měly škodu na úkor ostatních firem.
Důchodová reforma: příliš se vám nelíbil druhý pilíř - soukromý pilíř důchodové reformy. Co jste s tím udělal?
Momentálně probíhá velmi intenzivní diskuse, pokud jde o garance. Sám jsem své peníze do druhého pilíře nedal, ani nikdy nedám. Dnes připravujeme vážné zásahy, pokud jde o garance, protože na Slovensku je druhý kapitalizační pilíř pro určitou skupinu lidí povinný. Musí odvádět polovičku svých peněz do tohoto pilíře. Když je něco povinné, tak očekávám, že budou i nějaké závazky na straně důchodových správních společností. Dnes důchodové správcovské společnosti negarantují nic - negarantují výnosy. Pokud by důchodová správcovská společnost špatně investovala, lidé by přišli o peníze - nikdo by jim tyto peníze nazpět nedal, čili vidíme obrovská rizika. Na druhé straně respektujeme, že pod vlivem obrovské kampaně vstoupilo jeden a půl milionu lidí do této důchodové reformy, do tohoto druhého pilíře. Tak se lidé rozhodli, naší úlohou je tyto lidi chránit, proto se dnes absolutně soustředíme na zvýšení garancí. Stejně tak diskutujeme i o výšce procent, které by se měly odvádět do druhého pilíře.
Není vaše snaha spíše v tuto chvíli vedena snahou naplnit státní sociální pojišťovnu, která je ve velkém deficitu?
Sociální pojišťovna je v deficitu právě proto, že díky druhému pilíři je polovička peněz odváděna do důchodových správcovských společností a vláda Slovenské republiky stojí před otázkou, kde najít dvacet šest miliard korun deficitu, jak to všechno zaplatit a na úkor čeho. Takže my opravdu musíme hledat řešení, ale zajímají nás především garance klientům.
Slovenští premiéři nikdy neměli úplně jednoduchou roli z pohledu novinářů. Respektive novináři je velmi často kritizovali. Vy také nemáte úplně dobré vztahy s novináři. Čím to je?
Nepatřím mezi politiky, kteří by se vtírali do přízně novinářů, a mám velmi jasné výhrady vůči práci některých médií na Slovensku. Nakonec se jasně potvrdilo, že byl takový neuvěřitelný náraz nepravdivých tendenčních informací na adresu vlády a její představitele, že na to vláda musela reagovat. My si nedáváme servítky před ústa. Na druhé straně nepřijímáme žádná rozhodnutí ani administrativního, ani právního charakteru, která by směřovala proti médiím. Média si dělají svoji práci, ale jakmile ji budou dělat špatně, nebudeme mlčet a budeme říkat veřejnosti o praktikách, které jsou používané v mediální sféře. Jeden příklad můžu uvést: je neuvěřitelné, aby novináři přijali pozvání soukromé obchodní společnosti na lyžovaní do Alp, kde pijí, jedí, lyžují za peníze konkrétní soukromé společnosti. Potom se nedivme, že píší ve prospěch této společnosti.
Na druhou stranu novináři také píší o tom, že jedna z vašich ministryní dala dotaci společnosti, u které dříve pracovala, vy jste se potom za tuto ministryni sám postavil.
Jsou schémata přidělování dotací a je třeba si uvědomit, že platí pravidla, která přijala předcházející vláda. Ministryně Tomanová přidělila dotaci organizaci přesně v souladu s těmito pravidly. Respektuji právo opozice podávat návrhy na odvolání ministrů. Takovýto návrh byl projednán ve slovenském parlamentu, ale ministryně Tomanová získala podporu všech vládních poslanců. Myslím si, že tato věc byla dostatečně vyřešena a diskutována.
(redakčně kráceno)
