V Chvalovicích mají v rozpočtu o 35 milionů více. Vydělaly i další obce

Brno – O miliony víc mají díky příjmům z hazardu a loterií v pokladnách obce a města na jižní Moravě i ve Zlínském kraji. Mezi největší rekordmany v příjmech se řadí Chvalovice na Znojemsku. Obci nedaleko hranic s Rakouskem se díky novele loterijního zákona příjmy více než zdvojnásobily.

Opravená radnice, chodníky a spokojení obyvatelé, kterým obec přispívá na výdaje za plyn nebo rekonstrukce domů. Chvalovicím na Znojemsku pravidelně z nedalekých kasin plynou do obecní kasy nemalé peníze. Letos se částka z hazardu díky novele loterijního zákona ještě zvedla - na pohádkových 35 milionů korun. V přepočtu na jednoho obyvatele jde zhruba o sedmdesát tisíc korun.

„Hodně se to tady změnilo, všechno je opravené. Je to úplně o něčem jiném než před dvaceti lety a je vidět, že je obec bohatá. Kasina jsou bokem od obce, takže mně osobně nevadí,“ uvedla chvalovická rodačka Zdeňka Gondeková.

Ve chvalovických kasinech je nahlášeno více než 700 rulet, hracích automatů a podobných zařízení. Život v obci má ale i své stinné stránky - na dohled od luxusního dětského hřiště stojí nevěstinec a celou obec lemují billboardy s polonahými ženami. „Já tam nikam nechodím, takže mi to až tak nevadí. Ale co se mi nelíbí, jsou billboardy u zastávky, protože kolem těch chodí děti,“ popsala problémy obce Maria Cenková.

Počet hazardních zařízení registrovaných ve Chvalovicích
Zdroj: ČT24/Ministerstvo financí ČR

Ještě před rokem provozovatelé hazardu odváděli určitou část zisku na dobročinné účely nebo podporu sportu, od letoška se systém významně proměnil. "Zvýšilo se odvodové zatížení hazardu asi o jednu třetiny, byly odstraněny některé výjimky – například hazard předtím neplatil daň z příjmu a do loňska si také sám určoval, kdo bude příjemcem jeho odvodů. To byl v daňovém systému unikát," vysvětlil Jakub Haas z tiskového oddělení Ministerstva financí.

Stát peníze vybrané z hazardu posílá zpátky do obcí. „K 31. říjnu evidujeme odvod z loterií a jiných podobných her ve výši téměř 6 miliard korun. Asi tři čtvrtiny této částky se staly příjmem obcí,“ uvedl Haas. Rozpočty obcí tak narostly až trojnásobně.

Legislativní změna podle ministerstva přispěla ke zvýšení odvodové zátěže hazardu, posílení příjmů obcí z nového odvodu, zrušení neopodstatněných daňových výhod hazardu. „Došlo také ke zvýšení transparentnosti systému – o příjemci loterijních odvodů už nerozhodují loterijní společnosti. Tento systém byl totiž špatně kontrolovatelný a mohl vést k podvodům. Proto byl zrušen,“ doplnil Haas.

Neradují se jen Chvalovice

Z peněz z hazardu navíc se vedle Chvalovic radují i další města a obce. Například nedaleké Znojmo vloni získalo z hazardních her bezmála jedenáct milionů, letos by to mělo být zhruba 24 milionů. „Zatím jsme dostali 16,6 milionu, zbytek peněz by měl přijít v následujících měsících. Zhruba 3,5 milionu už jsme rozdělili, zbytek jsme zahrnuli do rozpočtu. Částka z větší části posloužila na zaplacení dluhů,“ uvedla mluvčí města Zuzana Pastrňáková.

Podobná suma by měla dorazit také do Hodonína. „Zatím jsme dostali 15 milionů, ale očekáváme, že na konci roku částka dosáhne 23,5 milionu korun. Z peněz jsme zatím rozdělili jen 200 tisíc,“ řekla mluvčí Hodonína Petra Kotásková.

V absolutních číslech největší částku získala jihomoravská metropole – konkrétně 139 milionů. Dalších nejméně 40 milionů korun by mělo Brno získat během listopadu. „Sto milionů bylo přerozděleno městským částem, na jejichž území jsou výherní hrací přístroje a terminály. Padesát milionů poskytlo vedení města na podporu vrcholového a mládežnického sportu, 15 milionů byla půjčka pro Městské divadlo Brno,“ popsala Zuzana Gregorová z Tiskového střediska Magistrátu města Brna.

                  Příjmy z hazardu letos (v mil.)      Příjmy z hazardu vloni (v mil.)

Blansko                        3,6 (+ 2)                                 4

Brno                             179                                       111

Břeclav                        11 (+ 4)                                 cca 5

Hodonín                      15 (+ 8,5)                               11

Mikulov                       12 (+ 10)                                7         

Vyškov                        10                                        cca 5

Znojmo                       16,6 (+ 7,5)                            10,9

Kroměříž                      9,3                                       cca 8

Vsetín                         6                                        cca 4,5

Zlín                            31,7                                      14,5

(pozn.: údaje v závorce symbolizují částku, kterou města dle svých předpokladů ještě do konce roku dostanou)

Jasno o využití peněz mají také města na východní Moravě. „Přestože jsou peníze z loterií příjmem města a nejsou nárokové, uvědomujeme si, že musí posloužit k spolufinancování činnosti v sociální a kulturní oblasti a také ve sportu. To jsme zohlednili i v klíči, podle kterého se bude tento příjem rozdělovat,“ prohlásil náměstek zlínského primátora Ondřej Běták, do jehož kompetencí patří oblasti loterií a sportu. Polovinu příjmů si podle dohodnutého klíče Zlín ponechá, druhou polovinu přerozdělí. Peníze poputují na opravu sportovišť, pro mladé hokejisty nebo fotbalisty, ale také pro organizace, které se věnují zdravotně postiženým.

Také ve Vsetíně zastupitelé schválili vyplacení peněz do sportu, kultury a sociální oblasti. „Do sportu poputuje 1,7 milionu korun, do kultury 300 tisíc a do sociální oblasti 400 tisíc korun,“ upřesnila mluvčí radnice Jana Čadová. V Kroměříži zatím vyplatili mezi žadatele jen šest milionů. „Zatím nevíme, jak vysoký bude zbývající výnos z hazardu, kolik peněz bude celkem k dispozici,“ objasnil důvod mluvčí Pavel Zrna.

Výjimkou mezi většími městy je Blansko. Počítalo, že letos rozdá sportovcům a kulturním zařízením 16 milionů, do kasy ale zatím dorazilo jen 3,5 milionu a další dva by měly ještě do konce roku přibýt. „Pokud to Ministerstvo financí obci slíbí a pak peníze na projekty nepošle, tak to opravdu není fér,“ míní manažer klubu FK Blansko Bohuslav Jedinák.

Města a obce před morálním dilematem – hazard ano, nebo ne?

Podle statistik vychází v Česku jeden automat na 170 lidí, zatímco ve Francii jeden automat vychází na 18 tisíc obyvatel. Česko tak zaujímá neslavnou první příčku. Obce teď stojí před vážným morálním dilematem – bojovat proti hazardu a automaty zakazovat, nebo dotovat svoje rozpočty z těchto zdrojů. „V místech, kde je větší množství sociálně slabých a vyšší nezaměstnanost a lidé jsou odkázaní na dávky, existuje vyšší riziko, že lidé prohrají na automatech veškeré svoje příjmy. Město to ví, a proto se snaží omezit hrací průmysl. Naopak jsou lokality, kde nejsou takové problémy. Tam pak nic nebrání tomu, aby tam pár automatů bylo. Z výtěžků z odvodů je potom možné financovat neziskový sektor,“ myslí si výkonný místopředseda Svazu měst a obcí ČR Jaromír Jech.

Právě dostupnost automatů takřka na každém kroku přispěla k rozvoji gamblerství, tedy chorobné závislosti na hraní hazardních her. Není výjimkou, že závislost na výherních automatech si vypěstují i šestnáctileté děti. „Zahraniční studie z USA nebo Norska mluví o pěti procentech závislé populace, u nás je ale automatů víc. Když je pět procent v Americe, tak u nás je to půl milionu závislých lidí,“ domnívá se předseda občanského sdružení Brnění Matěj Hollan.

„Patologické hráčství je porucha, která spočívá v častých opakovaných epizodách hazardní hry. Hazardní hra začíná ovládat život postiženého na úkor materiálních, rodinných a pracovních hodnot.“ (MUDr. Karel Nešpor)

Některé konkrétní příznaky gamblerství
- Pracovník žádá dříve zálohu, podnikatel platby ihned, pronájemce nájemné předčasně (pod různými záminkami)
- Náhlá uzavřenost kolegy
- Náladovost, podrážděnost
- Rozkouskovaná dovolená
- Půjčování si peněz, prodávání věcí
- Pracovník má stále stejný plat, ale životní úroveň a jeho vizáž se rychle horší
- Do práce mu volají věřitelé

Na pomoc gamblerům se zaměřuje řada odborných zdravotních zařízení, neziskové organizace jako Podané ruce nebo také Společenství Anonymních gamblerů. Závislým i jejich nejbližším se snaží poskytnout základní informace o léčbě, ale také o cestě z někdy i statisícových dluhů.

Martin Svoboda, bývalý gambler, o své závislosti napsal knížku

„Hraním se mi život dostal zcela do trosek, přišel jsem o kamarády, přišel jsem o dlouholetý vztah s přítelkyní. V knížce jsem sesumíroval finanční ztráty na osm milionů korun. Mojí mamince se na základě toho natolik zhoršil stav, že zemřela, naši rodinu to celou rozložilo, se zbytkem rodiny se nevídám.“