Budoucí architekti mění Kopřivnici

Kopřivnice – Absolventi brněnské architektury navrhovali pod vedením architekta Kamila Mrvy nové centrum pro Kopřivnici. Zcela nový městský prostor podhorského městečka je tak například bez nákupních komplexů, ale třeba i bez Technického muzea Tatra či kulturního domu. Vše je zatím pouze v rovině teoretické, studenti totiž tvořili v rámci svých diplomových prací.

Kopřivnice a její okolí je krajina dětství architekta Kamila Mrvy. Po absolvování brněnské architektury se do Kopřivnice vrátil a zařídil si tam ateliér. Pro dvanáct budoucích architektů připravil zadání diplomových prací, které mělo stejného jmenovatele. „Dnešní stav centra Kopřivnice je rozbitý určitou strukturou objektů, které by potřebovaly upravit,“ vysvětluje Kamil Mrva.

Absolventi si lámali hlavu mimo jiné i s mohutným kulturním domem. Dostali naprosto volnou ruku. „Samozřejmě jsme jim říkali, ať zváží samotnou demolici budovy, ať zváží přístavby, dostavby, rekonstrukce, aby se pokusili zachovat určitý systém a řád,“ uvádí Kamil Mrva.

Reportáž Heleny Dohnalové (zdroj: ČT24)

Architekt Václav Kocián, také rodák z Kopřivnice, by například zboural Technické muzeum Tatra a postavil by ho jinde. Do prostoru by pak vrátil potok Kopřivničku. Kulturní dům by neboural. „Počítám s očištěním budovy kulturního domu a obnovení pláště, s jakýmsi zakrytím do hávu z kovu,“ představuje svou koncepci Václav Kocián. Jeho kolega Jan Friml by zase rozdělil jednu budovu na tři, které by od sebe odlišil. „V jednom objektu se nachází knihovna, v dalším je samotné kulturní centrum se sálem a v podzemním podlaží je ještě galerie,“ vysvětliuje architekt Jan Friml.

Diplomové práce studentů jsou vystaveny uvnitř kulturního domu, který hraje hlavní roli na všech vizualizacích. „Pro město je to jeden z důležitých historických projektů, protože málokdy vidíme, že by dvanáct diplomantů řešilo centrum kompletně,“ dodává architekt Kamil Mrva.

Autoři návrhů by si přáli, aby soubor diplomových prací rozpoutal diskuzi o budoucí podobě města. Věří také, že by jejich práce mohly podnítit vypsání veřejné architektonické soutěže.