Nezastižitelní: Stále více lidí „bydlí“ na úřední adrese

Podatelna břeclavského úřadu přebírá poštu nejen pro zaměstnance, ale také pro své fiktivní obyvatele, kteří mají na adrese hlášený trvalý pobyt. „Na úřední adrese zde máme hlášeno 1 700 lidí, z toho je 1 100 voličů, tedy dospělých. Je to pro nás určitá administrativní zátěž, protože každé ráno musí pracovnice podatelny vytřídit poštu a pak ji na základě občanek vydávají. Ne všichni si dopisy vyzvednou, takže ty potom vracíme poště,“ popsala mluvčí břeclavské radnice Eliška Windová.

V Brně na adrese Husova 5 „bydlí“ bezkonkurečně nejvíc lidí na jižní Moravě, úřední adresu tam má hlášenou 15 500 obyvatel. A stále jich přibývá. „Nárůst je každoročně zhruba 800 až 1000 osob,“ upřesnil mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.

Počet lidí s úřední adresou

Blansko - 748

Brno - 15 500

Břeclav -1700

Hodonín - 1697

Vyškov - 748

Znojmo - 1018

Rostoucí počet úředních adres evidují i další města v regionu. Břeclavský úřad má s přebíráním pošty víc práce, poštovní schránkou se ale stali dobrovolně, v ostatních městech tak vstřícní nejsou. „Magistrát města Brna nepřebírá žádnou korespondenci určenou pro občany s evidovaným trvalým pobytem na tzv. úřední adrese, neboť tato povinnost nevyplývá ze žádného zákonného ustanovení,“ varuje na svých stránkách brněnská instituce.

Nejen lidé bez domova

Přehlásit se na tzv. úřední adresu je pro některé lidi výhodné a rozhodně neplatí, že mezi evidovanými na úřadě, jsou jen bezdomovci. „Příčin je celá řada. Samozřejmě jsou v této skupině také lidé bez střechy nad hlavou, ale není to rozhodující většina,“ uvedl Žára.

Jaké důvody zvyšují počet lidí s úřední adresou?

• exekuce a ztráta trvalého pobytu
• rozvody – jeden z partnerů ztratí trvalý pobyt
• práce v zahraničí – po návratu z několikaletého pobytu v cizině často lidé mívají bydliště dočasně hlášené na radnici
• děti jejichž jeden rodič je cizinec
• lidé bez domova

„Důvody mohou být například ekonomické, protože se lidé více zadlužují, nesplácejí své závazky a ztrácejí na základě některých životních události svoji trvalou adresu,“ popsal Žára. Ani úřední adresa ale exekuovanému nepomůže. „Před zablokováním účtu, mzdy nebo nemovitosti a povinností zaplatit i náklady exekuce dlužníka bydlení na magistrátu stejně neochrání,“ varoval exekutor Lukáš Jícha.

Úřední adresa „jen na oko“ není řešení

Zrušit své trvalé bydliště a „papírově“ se přestěhovat na úřad obce či městské části nemůže přímo dotyčná osoba. Žádost o zrušení pobytu posílá například majitel bytu. Třeba jihlavský úřad se nejčastěji potýkal se žádostmi od lidí, kteří koupili byt i s nájemníkem, jehož už pod svou střechou nechtěli.

„Například rodiče chtějí odhlásit z trvalého pobytu své plnoleté dítě, protože se zadlužilo a chodí za ním exekutoři. Tím se rodič před exekucí uchrání,“ popsala jeden z případů jihlavská úřednice Kateřina Škarková. Pokud ale věřitelé či exekutoři přijdou na to, že má dítě magistrátní adresu jen „na oko“ a stále pobývá doma, mohou zabavit i majetek rodiny. V takovém případě je pak na rodičích, aby prokázali, které věci z jejich domácnosti skutečně patří jim a které zadluženému dítěti.

„Jakékoliv poštovní doručování takové osobě je těžké a finančně nákladné, ale abychom mohli postupovat až k exekuci, musíme provést i pokus o doručování, kdy zásilky neplatiči adresujeme sami sobě,“ popsal jeden z paradoxů tzv. úřední adresy tajemník jihlavského magistrátu Lubomír Dohnal.

Navíc ti, kteří jsou evidovaní na radnici, nemají nárok na které dávky. „Nedostanu příspěvek na bydlení, ostatní lidé ano. Ale musím být někde evidován. Jednou za dva týdny si sem chodím přebírat poštu,“ vysvětlil jeden z obyvatel břeclavské radnice Antonín Hajný.