Nemocnice: Nejvíce darů putuje k onkologickým a dětským pacientům

Lepší manipulace s obézními pacienty, to je hlavní výhoda praktických zvedáků v ceně 300 tisíc korun, které brněnská nemocnice získala od městských tepláren. Ty pomáhají svatoannenské i bohunické fakultní nemocnici dlouhodobě. Jsou totiž jejími odběrateli, a pokud se teplárenské společnosti daří, věnuje část peněz právě nemocničním zařízením.

„Díky našim darům mohou pořídit potřebné vybavení, na které by jinak obtížně sháněli peníze,“ vysvětlil generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon. Teplárny podporují svatoanenskou nemocnici už od roku 2004. „Je to nemocnice s největší spotřebou tepla, tudíž je to pro nás zajímavý zákazník,“ přiznal Fajmon. Loni získala od dárců Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně celkem tři miliony korun, což je o půl milionu více než v předchozím roce.

Svou váhu ale mají i malé osobní dary, jako například kávovary a varné konvice, jež nemocnice získala od spokojených bývalých pacientů. Většina z nich přitom od nemocnice žádnou protislužbu za dar neočekává. „Dárců máme celou řadu, ani vzhledem k ekonomické krizi neubývají, za což jsme vděční. Pacienti nám hodně nabízejí knihy i květiny, které ale do některých prostor nemůžeme z hygienických důvodů přijmout,“ dodala mluvčí brněnské nemocnice Šárka Urbánková.

Štědřejší sponzory loni zaznamenala i Fakultní nemocnice Brno v Bohunicích. Jedna restaurace jim totiž zaplatila televize a DVD přehrávače na dětská oddělení. To Uherskohradišťská nemocnice pořídila zase sedmnáct elektricky polohovatelných postelí za 400 tisíc korun. „Tři firmy se ozvaly a věnovaly nám peníze,“ netajila radost mluvčí Dana Lipovská. Nejvíce zájemců eviduje onkologie či dětská oddělení. Na to uherskohradišťské dnes zamířila dodávka plyšových medvědů od zlínské neziskové organizace.

Drogově závislí netáhnou

Naopak zařízení nabízející pomoc drogově závislým po sponzorech marně volají. Například znojemská komunita Selebra loni dostala jen sto tisíc korun. Jejich klienti totiž nejsou pro donátory dostatečně lukrativní. "Obecně mezi lidmi platí, že si za to můžou sami," připustil Jiří Hladík z terapeutické komunity Selebra.

Dárců si dlouhodobě cení také Masarykův onkologický ústav. „Na všechna zařízení není dostatek peněz, takže jsme rádi, pokud máme sponzory, kteří nám pomáhají. Není to tak, že by šlo o život, ale několikrát se stalo, že jsme nějaký přístroj mohli koupit jen proto, že jsme dostali sponzorský příspěvek,“ připustil ředitel zdravotnického zařízení Jiří Vorlíček.

„Vzdal jsem se narozeninových darů, které šly ve prospěch tohoto ústavu. Pocit je to dobrý. Tím, že mě to potkalo, člověk rozumí tomu, když tu někdo je, protože to není nic jednoduchého,“ popsal své pocity Pavel Tvrzník, který se rozhodl onkologii darovat přes sto tisíc korun.

Než by mu přátelé kupovali nepotřené dárky, rozhodl se, že peníze od nich věnuje Masarykovu onkologickému ústavu. Známé vyzval, aby peníze, které by jinak za nesmyslný nákup utratili, raději poslali nemocnici. Část peněz putovala také z prodeje rodinného obrazu.

V roce 2012 získala brněnská onkologie od sponzorů a dárců celkem 7,5 milionu korun.

Dary a sponzorství v roce 2013

Masarykova univerzita získala v loňském roce peníze, přístroje a další vybavení za více než 34 milionů korun.

Zlínská zoologická zahrada v Lešné dostala od svých příznivců necelý milion a půl. Z toho 1 224 900 korun získala ZOO díky projektu adopce zvířat.

Donátory potřebuje i umění. Krajská galerie výtvarného umění, která se nedávno přestěhovala do Baťova institutu, dostala v minulém roce necelých 300 tisíc korun. Většina ale nebyla v hotovosti, nýbrž ve formě konkrétních uměleckých děl.

Brněnská charita se snaží pomáhat i hospicům, pravidelně prodává pečivo s výtěžkem pro nevyléčitelně nemocné pacienty, tzv. Koláč pro hospic. V roce 2012 pomohl výtěžek 470 pacientům rajhradského hospicu a dalším dvěma stovkám těch, kteří využívají domácí hospicovou péči.

Oblíbenou formu sponzoringu prosazuje i brněnská ZOO, která nabízí zvířata k adopci. Zájemce se tak může symbolicky stát majitelem velblouda, klokana nebo piraně. Nejdražším zvířetem je lední medvěd, jeho roční „osvojení“ přijde na téměř 50 tisíc korun. O deset tisíc levnější je například tygr sumaterský či žirafa síťovaná.

U adoptivního zvířete se objeví cedulka se jménem dárce, který může od zoologické zahrady získat volné vstupenky či dárkové předměty.

Sponzorství funguje také v univerzitním kině Scala, kde může zájemce za dva nebo pět tisíc korun adoptovat sedačku. Dva roky pak bude na sedadle cedule s jeho jménem. Cena posezení záleží na tom, o jak lukrativní křeslo v rámci hlediště jde. Dárci ale mohou posílat i nižší částky. Jednadvacet sedaček už má svého adoptivního pána, dalších 9 si už zájemci o adopci rezervovali.